[Klementinský Nový zákon glosovaný]
editor: Kreisingerová, Hana; Pytlíková, Markéta
Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII E 13. 1426

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2015–2018

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Nový zákon glosovaný

Nový zákon glosovaný (známý také jako Nový zákon klementinský; ve Staročeském slovníku označován zkratkou BiblKlemNZ) je ojedinělou literární památkou z první čtvrtiny patnáctého století, která svědčí o hlubokém zájmu o studium Písma a aktivním přístupu k biblickému textu. Jedná se o zběžně psaný papírový rukopis s minimální výzdobou, avšak s velkým množstvím glos, který je uložen Národní knihovně České republiky v pražském v Klementinu pod signaturou XVII E 13.

Autorství a datace

Autorství ani provenienci tohoto díla neznáme, datace je však známa přesně; písař si totiž za každé evangelium zapsal latinsky datum jeho dokončení. Za Matoušovým evangeliem je zapsáno (f. 44v): „Finitus est feria sexta in die Cosme et Damiani“ (tj. 26. 9. 1426); za Markovým evangeliem (f. 68v): „Finis est feria in die sanctae Mariae Pape kalendas octobris anno die MCCCCXXVI“ (tj. 7. 10. 1426); za Lukášovým evangeliem (101r): „Finis evangelia Luce evangeliste … Johanem incepi in die Luce evangeliste“ (tj. před 18. 10. 1426); a za Janovým evangeliem (117v): „Finis est feria in die Cryspiani et Crispiniani vigilam anuandi…et pontificis“ (tj. 25. 10. 1426).

Za dalšími biblickými knihami již tyto údaje chybí; podle relativně vysoké rychlosti, kterou písař daný rukopis opisoval, však můžeme předpokládat, že Nový zákon mohl být dokončen ještě před koncem roku 1426.

Charakter a obsah rukopisu

Papírový rukopis má rozměry 22×15,5 cm a obsahuje 260 folií. Svou výzdobou není příliš zajímavý, neobsahuje žádné iluminace, písmo je velmi zběžné, nejedná se pravděpodobně o dílo zavedené písařské dílny, ale spíše o práci učeného jednotlivce či jednotlivců.

Po stránce obsahové však jde o rukopis velmi zásadní. Nový zákon obsahuje v úseku Matouš – List Judovi znění druhé redakce staročeského biblického překladu, Apokalypsa (zapsaná odlišným písařem) je pak pozdním opisem znění první redakce, blízkým znění Bible drážďanské. Kromě Bible drážďanské a Bible olomoucké se tak jedná o jediný rukopis, ve kterém je překlad prvoredakční Apokalypsy zachován.

Glosy

Specifikem tohoto rukopisu je značně velké množství interlineárních a marginálních přípisků, které obsahují znění mladší podoby biblického překladu druhé redakce a které místy přecházejí až v překlad paralelní. Text tak nabízí jedinečnou možnost studovat v jediném rukopisu podobu a vývoj druhé redakce biblického překladu, který byl soustavně prozkoumán zatím jen velmi málo.

V rukopise se také nacházejí české a latinské výkladové přípisky, které pravděpodobně čerpají z populárních dobových výkladových příruček, mimo jiné z Postilly litteralis Mikuláše z Lyry či ze slovníku Catholicon. Autor či autoři přípisků (zřejmě byli alespoň dva, jeden z nich však zaznamenal většinu glos) nejsou známi, z charakteru zápisu lze usuzovat, že glosy a přípisky byly do rukopisu doplněny nedlouho po dokončení základního textu. Autor glos zároveň zasahuje i přímo do textu jako korektor, jeho druhý překlad je tedy často kombinací přípisků a korektur. Přípisky se nacházejí především v úseku Mt–Jud, v Apokalypse jsou soustavně glosovány pouze první tři kapitoly.

Konkordance

Dalším specifikem tohoto rukopisu je latinská rubrikovaná konkordance, kterou jsou proznačena evangelia. Každá kapitola je rozdělena na několik oddílů označených písmeny v abecedním pořadí, u nichž je obvykle uveden odkaz na synoptická místa v ostatních evangeliích, odkazy na citovaná místa ze Starého zákona apod. Takto soustavné značení neznáme z žádné jiné staročeské biblické památky.

Specifika zápisu

Text písaře základního textu (Mt–Jud) odpovídá dobovému úzu první čtvrtiny 15. století, včetně rozkolísaného zápisu jotace. Užívá spřežkového pravopisu s občasnou interpunkcí, označující především i a ř. Charakteristická je pro něj velmi blízká podoba zápisu liter a a o. Poměrně časté jsou také záměny liter v a w. Rozkolísaný je zápis sykavek, je běžná záměna zápisu sykavek tupých a ostrých. Od epištoly Římanům se stává zápis ještě méně pečlivějším, užívá se značné množství zkratek, chybovost se zvyšuje.

Text hlavního písaře glos se od písaře základního textu liší zejména vyšší mírou diakritiky.

Text písaře Apokalypsy je specifický především téměř soustavným zápisem jediného y a častým dloužením krátkého o na uo, zejména ve slabikách po předložce (k uorlovi; ale také všěcky huory ap.). Užívá téměř výhradně spřežkového pravopisu. Zřejmě vlivem předlohy zachovává písař relativně vysokou míru jotace v textu, zároveň se velmi často objevuje jotace nenáležitá. Typické je velké množství písařských chyb.

Zpracování edice

Cílem našeho edičního zpracování bylo zprostředkovat tento druhoredakční biblický text v jeho pllnosti, tedy zachovat co možná nejvíce informací o obsahu i formě Nového zákona glosovaného. Soustavně tedy zaznamenáváme nejen základní text, ale také druhý překlad zaznamenaný jako interlineární či marginální glosy a dále české výkladové komentáře. Všímáme si také glosátorových korektur označených přímo v textu. Latinské glosy a komentáře sledujeme výběrově. Zaznamenáváme zápis synoptické konkordance v evangeliích a doplňujeme v poznámkách odkazy na biblická místa, ke kterým se vztahuje.

U písaře základního textu opravujeme bez komentáře: blízkost zápisu liter a a o, chybný zápis liter v a w. Rozkolísaný písařův zápis sykavek (sr. např. wſedſe, wſeliky, nebeſſa, nebudeſ pokuſeti) pokládáme za běžný jev a neupozorňujeme na něj. Obtížnější byla volba přepisu u slov, kde bylo možné uvažovat o čtení s i š (jako skřehot/škřehot apod.). V jejich případě vycházíme pro zjednodušení ze znění rukopisu, třebaže ani v těchto případech není rukopis pro přepis dostatečnou zárukou (výjimku tvoří tvar abiſte/abiſſte, v jehož případě byl přepis sjednocen na jednotné abyšte, které je pro tuto dobu obvyklejším tvarem. Soustavně zachycujeme náležitou jotaci (včetně jotace po j) a soustavně v emendacích upozorňujeme na jotaci nenáležitou.

U písaře glos emendujeme většinu písařských chyb bez poznámky (zejména z prostorových důvodů). Glosy, které ponecháváme bez poznámky o umístění, jsou glosy interlineární, u glos marginálních uvádíme, kde jsou na stránce umístěny. Podobně neuvádíme umístění u korektorsků zásahů, které jsou přímo v textu, či jsou zapsány bezprostředně nad řádkem; na umístění upozorňujeme v případě, že jde o korektury marginální.

U písaře Apokalypsy kromě zásad uvedených výše zachováváme také dloužení o > uo, a to i ve slabikách, které nenásledují po předložce.

Vztah českého textu k latinské předloze soustavně nesledujeme; upozorňujeme na chybějící text v českém překladu, na další specifika relace mezi latinskou předlohou a českým překladem upozorňujeme pouze výběrově.

logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 3 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.12
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web je podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081
„Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.