[Bible kladrubská, Pentateuch]
editor: Pečírková, Jaroslava
Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 29. 1471

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2012–2022

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Poznámky ke zvláštnostem pravopisu BiblKladr:

BiblKladr má diakritický pravopis, který označuje měkkost souhlásek tečkou a délku samohlásek čárkou nebo zdvojením samohlásky. Značení měkkosti i délky však není soustavné, v rkpe nacházíme táž slova s tečkou nebo čárkou i bez nich a tečky i čárky na místech, kde o měkkost nebo délku nejde. Rozhodli jsme se v transkripci reflektovat měkkost i délku jen tam, kde jsou náležité, a naopak dávat je v těch případech v transkripci i tam, kde v rkpe značeny nejsou. Přitom je třeba podotknout, že pro BiblKladr je charakteristické dloužení samohlásek u některých slov (např. hóra, náši, váši nom. pl. m. + akuz. sg. f., náše, váše nom. + akuz. pl. f. a n.), v některých koncovkách zájmen jь, on, ten, náš, váš ( akuz. sg. + nom. pl., jích, jím, jími, tí, títo, oní, našíma, vašíma, naších, vaších, naším, vaším dat. pl., našími, vašími instr. pl.). Typické pro BiblKladr je také dloužení samohlásek na začátku slov po neslabičných předložkách s, z, v. Neobvyklou měkkost nacházíme u slova deň, na něž upozorňuje i Gebauer (GbMluvn III/1, s. 411). Také na délku v zájmenných tvarech se v GbMluvn III/1 soustavně upozorňuje. Velmi nesnadné je označování délky u latinských vlastních jmen. Rozhodli jsme se dávat délku u samohlásek jen u počeštěných jmen, jako je Izák, Jákob, dále píšeme Áron, Gád, Balám, ale Levi, Kades, Laban, Kalef, ačkoli i tato jména nacházíme v rkpe i s dlouhou samohláskou (Lévi, Kádes, Lában, Kálef). Dlouze píšeme také příslovce a spojky dokavádž, poněvádž, nikdý.

logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 9 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).