[Bible Bočkova, Markovo evangelium]
editor: Batka, Ondřej; Voleková, Kateřina
Moravský zemský archiv (Brno, Česko), sign. fond G 10 Sbírka rukopisů Zemského archivu, inv. č. 123/2. polovina 15. století

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2020

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku) a projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081 Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS, http://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Bible Bočkova

Bible Bočkova (dále též BiblBoč) z poloviny 15. století je zástupcem mladšího typu druhé staročeské biblické redakce.[1] Kyas 1997, s. 86–87.

1. Dochování a popis pramene

Bible Bočkova, která je uložena v Moravském zemském archivu v Brně, je rozdělena do dvou svazků; první má 350 ff. a obsahuje knihy Gn–Ps, druhý má 352 ff. a sestává z knih Pr–Ap. Její text je zapsán gotickou minuskulí ve dvou sloupcích. Kodexy o rozměrech 41,5 × 29 cm (I. svazek) a 41 × 29 cm (II. svazek) byly nově převázány v mladší době (Tošnerová et al. 1998, s. 45); z BiblBoč se v průběhu času ztratilo více listů (chybějí knihy Mal, 2 Th, 2 P) a byly vyříznuty další jednotlivé listy s iniciálami; těch rukopis obsahuje 76, z toho 58 figurálních (Kyas 1997, s. 87). Rukopis obsahuje dvojí foliaci – první folio Markova evangelia má v pravém horním rohu tužkou dopsané číslo 239, v pravém dolním rohu pak vyražené číslo 241; řídíme se číslováním prvním.

2. Verze biblického překladu

Znění Markova evangelia v BiblBoč představuje mladší stav druhé biblické redakce; Nový zákon patří k tzv. těšínskému typu.[2] Kyas 1997, s. 87.

3. Ediční zpracování

Bible Bočkova nebyla dosud v celistvosti edičně zpracována, zveřejněny byly pouze vybrané části. Text biblických předmluv byl zveřejněn v kritické edici těchto textů (Staročeské biblické předmluvy, 2019; základní text: Prol. ad Bar, Prol. 2 ad Jl, Prol. 1 ad Am, Prol. 2 ad Am, Prol. 1 ad Abd, Prol. 1 ad Jon, Prol. 1 ad Mi, Prol. 3 ad Jon; různočtení: Prol. HierPaul, Prol. ad Pentat, Prol. ad Jos, Prol. HierGal, Prol. 1 ad Par, Prol. ad Esd, Prol. ad Tob, Prol. ad Jdt, Prol. ad Est, Prol. 1 ad Job, Prol. 2 ad Job, Prol. 3 ad Job, Prol. 1 ad Ps, Prol. 2 ad Ps, Prol. 3 ad Ps, Prol. 1 ad Jr, Prol. 2 ad Jr, Prol. 3 ad Jr, Prol. ad Ez, Prol. 1 ad Dn, Prol. 1 ad Mi, Prol. 2 ad Mt , Prol. 3 ad Mt , Prol. ad Mc, Prol. 1 ad L, Prol. 2 ad L, Prol. ad E). Jednotlivé biblické knihy jsou postupně zveřejňovány v rámci edičního modulu Vokabuláře webového.[3] Srov. [Bible Bočkova, Matoušovo evangelium]. Ed. Hořejší, Michal, Svobodová, Andrea, Voleková, Kateřina. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka 2019 [cit. 18. 2. 2020]. Dostupné z: http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/edicni/edice/{50d6e93e-6538-4cc8-84d1-cb5489269c53}/.

3.1 Markovo evangelium
3.1.1 Forma zápisu, písař a pravopis

Bible je psána kombinací spřežkového a diakritického pravopisu. Používání diakritického znaménka ve tvaru tečky není pravidelné (např. pṙed twaṙi BiblBoč 239rb × hriechow BiblBoč 239rb, mluvieẛe BiblBoč 239vb × ſli ſu BiblBoč 239vb, vċedlnici BiblBoč 243ra × kṅiemu zakonnici BiblBoč 243ra). Tečka nad některými literami, např. c a r, má však v četných případech jen funkci zdůrazňovací (např. wſyċkni BiblBoč 243ra × acz caſto BiblBoč 243ra, pṙwni BiblBoč 245rb × pṙedchazieſe BiblBoč 245rb). Písař ojediněle též užívá diakritickou čárku pro označení kvantity (např. pán, vċedlníci BiblBoč 240rb). Hlásku v značí i grafémem u (např. ċlouiek BiblBoč 245ra). Zápis je chybový: nezřídka je vynecháno písmeno či slovo, někdy i věta nebo celý verš (chybí např. Mc 9,45). Jen výjimečně písař doplňuje chybějící text na okraj stránky (např. Mc 14,55). Ojediněle se v textu objevují variantní překlady, zapsané přímo v textu (zášijky dávati, bíti BiblBoč 248va, Mc 15,65).

3.1.2 Ediční zásady

Četné oprávněné autokorektury jako písařské škrty, razury a opravy slovosledu přijímáme bez upozornění. Vynechaný text doplňujeme podle Bible kunštátské,[4] Brno, Moravská zemská knihovna v Brně, sign. Mk 3, http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-MZKB__MK_3________0F05LD1-cs. která obsahuje shodné znění,[5] Kyas 1953, s. 290. v poznámce připojujeme znění klementinské Vulgáty.[6] The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net/html/Mc.html; citován stav z 31. 1. 2020. Případné písařské chyby Bible kunštátské opravujeme bez upozornění. Chybějící text, který nemá oporu ve variantním prameni, naznačujeme trojtečkou. Jedná-li se však o text, který je vypuštěn i ve variantních latinských pramenech, tuto skutečnost uvádíme pouze v poznámce (+ lat., nemá var.). Dále upozorňujeme na přidaný text nemající oporu v klementinské Vulgátě (navíc oproti lat.), případně připojujeme variantní latinské znění daného místa (var.) podle kritické edice Nouum testamentum D. N. Iesu Christi Latine secundum editionem Hieronymi, I–III (1889–1954).

Zachycujeme zápisy jotace v krátkých slabikách tam, kde je jotace historicky náležitá (např. rozjide sě BiblBoč 239va, Mc 1,28, rosěvač BiblBoč 240vb, Mc 4,3); nadto je v rukopisu rozšířená u slov s kořenem vše-/všě- (všěcko, všěliký apod.) – v těchto případech ji ponecháváme. Jiné případy nenáležité jotace emendujeme (např. wyẛedſie BiblBoč 239va, Mc 1,29, mozies BiblBoč 239vb, Mc 1,40). Ponecháváme případy regresivní asimilace (z dřievím 248rb, Mc 14,43), zjednodušení skupiny žs v z (velmi časté kněžský > knězký, např. 245rb, Mc 10,33), zs > s (rosievaní BiblBoč 240vb, Mc 4,3), ztrátu vokálu e v tvarech řekl- (řkli sú BiblBoč 246rb, Mc 11,33). Ojediněle nacházíme též doklady monoftongizace ie > í (např. bíše BiblBoč 239rb, Mc 1,6, Císařóv BiblBoč 239rb, Mc 1,6) a výskyt zjednodušení souhláskové skupiny sťt > st (odpuste BiblBoč 246ra, Mc 11,25). V textu ponecháváme vedle výrazu odkud i jediný výskyt varianty odkuď (BiblBoč 243ra, Mc 8,4), který Gebauer zachycuje v mladších nářečních pramenech.[7] Gebauer 1894, s. 404.

Některé tvary substantiv ponecháváme jako projev kolísání mezi vzory (např. ulicech 242vb, Mc 6,56), lexém dan přepisujeme v souladu se zápisem v rukopisu v pozdější variantě s koncovým -ň (daṅ BiblBoč 246va, Mc 12,14).

3.1.3 Dělení na kapitoly a verše

Text dělíme na verše a odstavce podle klementinské Vulgáty. V členění textu na kapitoly respektujeme stav v rukopisu, i když je na několika místech odlišný od členění ve Vulgátě, zřejmě totiž reflektuje variantní členění textu v středověkých latinských rukopisech. Desátá kapitola začíná veršem 10,2; šestnáctá kapitola začíná posledním veršem předchozí kapitoly (Mc 15,47).

Literatura

The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net (citován stav z 30. 1. 2020).

Gebauer, Jan (1894): Historická mluvnice jazyka českého. Díl 1. Hláskosloví, Praha – Vídeň.

Gebauer, Jan (1896): Historická mluvnice jazyka českého. Díl 3. Tvarosloví. 1. Skloňování, Praha – Vídeň.

Gebauer, Jan (1898): Historická mluvnice jazyka českého. Díl 3. Tvarosloví. 2. Časování, Praha – Vídeň.

Kyas, Vladimír (1953): Dobrovského třídění českých biblických rukopisů ve světle pramenů, in: Josef Dobrovský 1753–1953, Praha, s. 227–300.

Kyas, Vladimír (1997): Česká bible v dějinách národního písemnictví, Praha.

Staročeské biblické předmluvy (2019), Kateřina Voleková – Andrea Svobodová (eds.), Praha.

Tošnerová, Marie ed. (1998): Průvodce po rukopisných fondech v České republice. Díl II, rukopisné fondy archivů v České republice, Praha.

1 Kyas 1997, s. 86–87.
2 Kyas 1997, s. 87.
3 Srov. [Bible Bočkova, Matoušovo evangelium]. Ed. Hořejší, Michal, Svobodová, Andrea, Voleková, Kateřina. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka 2019 [cit. 18. 2. 2020]. Dostupné z: http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/edicni/edice/{50d6e93e-6538-4cc8-84d1-cb5489269c53}/.
4 Brno, Moravská zemská knihovna v Brně, sign. Mk 3, http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-MZKB__MK_3________0F05LD1-cs.
5 Kyas 1953, s. 290.
6 The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net/html/Mc.html; citován stav z 31. 1. 2020.
7 Gebauer 1894, s. 404.
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 2 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.16
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).