Pseudo-Bernardus z Clairvaux Epištola Bernarta Silvestra (na konci kněh svatého Bernarta položená) o pořádném hospodářství k Rajmundovi, rytíři hradu svatého Ambrože
editor: Řezníčková, Barbora
Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. ET XIII 36. 2. polovina 17. století (?)

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2019

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Edice vznikla v rámci řešení projektu č. LM2015081 „Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Ediční poznámka

Edice se zakládá na starém tisku Praha, Strahovská knihovna, sign. ET XIII 36, p. 101–120. Tisk je součástí neúplně dochovaného konvolutu, obsahujícího celkem šest poučení hospodáři o katolické výchově čeledi a členů domácnosti. Jedná se o jediný známý exemplář tisku a podle Knihopisu vznikl asi v 2. polovině 17. století, jméno tiskaře a místo tisku není kvůli nedochování titulního listu konvolutu známé. Tisk je veden v Knihopisu pod číslem K06097, odkud přebírá jeho popis i digitální knihovna Manuscriptoria <http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=RTRKNI-KKPS__ETXIII36NEUP2G59O55-cs>.

Tisk obsahuje raně novověké zpracování památky List o řádné správě hospodářství a je uvozen titulem Epištola Bernarta Silvestra (na konci kněh svatého Bernarta položená) o pořádném hospodářství k Rajmundovi rytíři hradu svatého Ambrože. Jedná se o překlad latinského traktátu Epistula de gubernatione rei familiaris Pseudo-Bernarda z Clairvaux. Dochovaly se tři opisy staročeského zpracování téže památky, přičemž jejich jazykově komentované edice jsou rovněž dostupné v edičním modulu Vokabuláře webového <http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/edicni>; jednak rukopis Brno, MZK, signatura Mk 69, f. 174r–176v z roku 1447, dále rukopis Praha, NK ČR, signatura XVII E 14, f. 224v‒227v z poslední čtvrtiny 15. století a konečně rukopis Praha, KNM, signatura IV E 6, f. 164v‒169r z 2. poloviny 15. století.

Tato edice strukturuje text podle předlohy, aby byl zachován ne zcela dokonale naplněný tiskařův záměr vysázet po úvodní, souvisle psané části každou hospodářovu radu na nový řádek (pouze na poslední pagině tiskař od odstavcového členění zase ustupuje). Podle předlohy jsou také číslovány úvodní rady. Tisk užívá velmi frekventovaně interpunkčních znamének, které zohledňují pauzový systém i častou dvojčlennou strukturu věty, např. na p. 102 Dům na padnutí / jest znamení hospodáře nedbalce, na p. 111 Šaty příliš drahé / hned činí nenávist u sousedův, proto se větné členění v edici provádí za pomoci současných interpunkčních znamének a podle současných pravidel, se zřetelem k smyslu věty a větným poměrům. Zvláště se upouští od pravidelného psaní čárek před spojkami a, i v poměru slučovacím, také před spojkami než a nežli u nevětných spojení, ale naopak se doplňují čárky u připojení podřadných vět typu hleď, aby.

Tisk poměrně pravidelně značí vokalickou kvantitu, proto se kvantita vokálů v edici zachovává podle předlohy a odchylky se emendují: nejčastěji muselo dojít k opravě zápisu fonému í, např. zvláště je nahrazen krátký vokál v instrumentálu feminina singuláru vokálem dlouhým na p. 104 s samou smrtí (v tisku Smrti); na p. 105 nezřízenou žádosti (Žádoſti); na p. 114 řečí se vymlouvaje (Ržeči); na p. 120 s těžkostí (Těžkoſti); dále také v případu předložky na p. 116 místo sebe (miſto) ap. Na některých místech nelze bezpečně rozhodnout, zda se jedná o značení vokalické délky, či jde o kaz na papíře ap., zvláště na p. 105 je v jednom ze tří zápisů možná podoba substantiva lakómství (Lakómſtwij) a na p. 113 je v jednom ze tří zápisů možná podoba substantiva stávení (Stáwenij).

V poznámkách je jako srovnávací latinský text uvedena edice Cossarova (1975, s. 97‒102), založená na rukopise Vienna, Österreichische Nationalbibliothek, Cod. 2881 Rec 2256, f. 87ra‒88rb.

Literatura

COSSAR, D. M. The German translations of the Pseudo-Bernhardine „Epistola de cura rei familiaris“. Göpingen: Alfred Kümmerle, 1975.

HORÁK, František, ed., WIŽĎÁLKOVÁ, Bedřiška, ed. a TOBOLKA, Zdeněk Václav, ed. Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Praha: Komise pro knihopisný soupis českých a slovenských tisků, 1925‒1967. Dostupné on-line <https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000008171&local_base=KPS>

logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 3 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.12
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web je podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081
„Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.