Okresní muzeum Klatovy (Klatovy, Česko), sign. RK 62974, 1465
Obecné ediční zásady
Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.
Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.
Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.
Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).
V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.
Komentář editora k textu
Rukopis je součástí kodexu Klatovy, Okresní muzeum Klatovy, sign. RK 62974, f. 164v–167r z r. 1465, jedná se o tzv. Právní sborník Brikcího z Kaplice. Časový údaj vzniku zápisu je obsažen mimo jiné v explicitu k editované památce na f. 167r a jméno písaře je uvedeno v explicitu na f. 53r, tuto se skonávají práva … per me Briccium de Caplicz. Sborník je dostupný on-line ve webové knihovně Manuscriptorium <http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-OMK___RK_62974____0V5QCU3-cs> včetně kodikologického popisu. Obsah celého právního kodexu zapsal na f. 297r J(aromír) Čelakovský. O rukopise se zmiňuje Josef Dobrovský (1818, s. 240), Hanuš (1871, s. 40, č. 252), obsah kodexu přibližuje Kamil Boldan (1997, zvl. na s. 11).
Rukopis obsahuje památku s uzuálním názvem List o řádné správě hospodářství, což je překlad hojně rozšířené latinské památky Epistola de cura rei familiaris (Epistola de gubernatione rei familiaris) Pseudo-Bernarda z Clairvaux. Tento český překlad je dnes doložen celkem ve čtyřech rukopisech a jednom raně novověkém tisku; kromě tohoto rukopisu je to dále rkp. Praha, NK ČR, sign. XVII E 14, f. 224v‒227v (rkp. BernListA); rkp. Praha, KNM, sign. IV E 6, f. 164v‒169r (rkp. BernListB); rkp. Brno, MZK, sign. MK 69, f. 174r‒176v (rkp. BernListC) a tisk Epištola Bernarta Silvestra (na konci kněh svatého Bernarta položená) o pořádném hospodářství k Rajmundovi, rytíři hradu svatého Ambrože, bez uvedení místa, tiskaře a datace. Praha, Strahovský klášter, sign. ET XIII 36, p. 101‒120. Knihopis 06097. Edice těchto rukopisů a tisku jsou dostupné rovněž v edičním modulu a v textových bankách přístupných z portálu Vokabulář webový <https://vokabular.ujc.cas.cz>.
Na překlad památky v tomto rukopisu navíc souvisle navazují tři krátké, tematicky příbuzné rady, které se vztahují k dědictví a využití pozemku, ke zlozvyku odkládání povinností a k dodržování daného slova. Na tomto textovém doplnění je patrná snaha zachovat básnický charakter kontextu, protože ke konci jsou věty zrýmované.
Edice respektuje členění textu na odstavce opatřené nadpisy. To i v případě, že tyto nadpisy mají někdy povahu incipitu, na který text kapitoly syntakticky navazuje, např. na f. 166r na nadpis Chceš li duom stavěti plynule navazuje začátek kapitoly Vediž tě k tomu pilná potřeba… Edice dále zohledňuje stav po zásahu korektora, korektor např. na f. 166v opravil slovo tomu razurou či na f. 165v opravil slovo nečiní značkou a nadepsáním chybějící části slova nad původní zápis. Běžné zkratky, např. na f. 164v svatého, jsou v edici rozepisovány bez poznámky.
Rukopis obsahuje větší množství chyb v podobě vynechání či záměny písmen, vícenásobného zápisu téhož slova či také syntaktické chyby, na f. 164v točiž v hospodářstvím tvém. Také dochází k záměně některých slov oproti ostatním rukopisům, např. na f. 164v opravovati místo opatrovati.
Rukopis je zapsán mladším spřežkovým pravopisem. Dlouhé samohlásky jsou občas signalizovány zdvojením grafémů, na f. 165r obilee – obilé. Je patrná výraznější variabilita v zápisu jednotlivých fonémů, např. zdvojení ii neznačí vždy délku, na f. 166r reczij – řeči. Ke zdvojování grafémů dochází častěji také u souhlásek, např. 65r ſkuppoſt – skúpost, 165v przietelly – přieteli. Text je zapsán po zániku jotace v krátkých slabikách v jazykovém systému, v zápise se vyskytuje nenáležitá jotace, na f. 164v po zczeſtie – po sčestí a dochází k poklesu jotace na f. 165r gefti – jésti.
Literatura
BOLDAN, K. K rukopisné knižní kultuře v Klatovech v 15. století, Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků 14, 1997, s. 5–20.
DOBROVSKÝ, J. Geschichte der Böhmischen Sprache und ältern Literatur. Praha: Gottlieb Haase, 1818.
HANUŠ, I. J. Dodavky a doplňky k Jungmannově Historii literatury české. II., Třetí oddělení. Praha: August Řehoř, 1871.