Artikulové, kteříž jsou z milostivého Jeho Milosti císařské poručení ve všech třech městech Pražských přede všemi obcemi na rathauzích vyhlášení…
editor: Černá, Alena M.
Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. 65 E 2398, 1598

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2022–2023

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Artikulové z roku 1598 představují jeden z tzv. infekčních řádů, kterými se snažilo vedení státu a měst předejít či zabránit šíření morové epidemie. V 16. století byla celá Evropa včetně českých zemí často sužována infekčními epidemiemi, označovanými jako mor (BERGDOLT 2002, s. 12–19); v druhé polovině 16. století se takové nákazy šířily s frekvencí několika let, někdy i měsíců (WONDRÁK 1999, s. 91). V letech 1598 a 1599 postihl české země a také Prahu výjimečně silný mor (SCHULZ 1901, s. 8), na něž reagovaly mj. i Artikuly, jejichž elektronickou edici jsme připravili (Knihopis, č. 345, záznam o tisku je dostupný online z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002975&local_base=KPS). Tisk datovaný 27. říjnem 1598 sice v úvodu upozorňuje, že na tento čas žádného nakažení morového povětří není, avšak preventivně formuluje zásady, jak omezit přenos vysoce nakažlivých chorob nešířených primárně vzduchem. Po velké povodni 17. a 18. srpna 1598 (MUNZAR 1998, s. 170–172) se, jak vyplývá i z Artikulů, objevil v Čechách mor nejprve v Žatci, Plzni, Lounech a posléze i v Praze a ve Slaném (WINTER 1892, s. 216–217).

Podobných nařízení, jako jsou Artikuly, se dochovalo poměrně málo, i když se ve své době jednalo o běžnou tiskovinu; listiny byly kvůli riziku přenosu nemoci totiž likvidovány (SCHULZ 1901, s. 10).

Naše edice je pořízena z exempláře, který je uložen v Národní knihovně v Praze pod sign. 65 E 2398. Jeho digitální kopie je přístupná ze stránek Manuscriptoria (http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NKCR__65_E_2398___22G55FF-cs).

Přepis je pořízen na základě uzuálních zásad přepisu humanistických textů. Na poměrně četné chyby tisku je upozorněno v poznámce; rovněž tisk vokalické kvantity je diskutabilní.

Literatura

BERGDOLT 2002: BERGDOLT, Klaus. Černá smrt v Evropě: velký mor a konec středověku. Praha: Vyšehrad.

MUNZAR 1998: MUNZAR, Jan. Historické povodně v Čechách a na Moravě na příkladu roku 1598. Meteorologické zprávy 51, s. 169–174.

SCHULZ 1901: SCHULZ, Václav. Příspěvky k dějinám moru v zemích českých z let 1531–1746. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.

WINTER 1892: WINTER, Zikmund. Kulturní obraz českých měst. Život veřejný v XV. a XVI. věku 2. Praha: Matice česká.

WONDRÁK 1998: WONDRÁK, Eduard. Historie moru v českých zemích: o moru, morových ranách a boji proti nim, o zoufalství, strachu a nadějích i o nezodpovězených otázkách. Praha: Triton.

logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 15 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).