Anselm z Canterbury Naučenie svatého Anselma o poctivosti z nábožné milosti ku přijímání těla božieho a o užitciech zámutka zde na tomto světě trpících
editor: Hanzová, Barbora
Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII B 6. 3. čtvrtina 15. století

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2018–2019

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Edice vznikla v rámci projektu č. LM2015081 „Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Ediční poznámka

Rukopis památky Praha, NK ČR, sign. XVII B 6, f. 66v‒72v eviduje v pramenných soupisech Jungmann (1849, odd. III., č. 858, s. 109), Truhlář (1906, č. 50, s. 21‒22), Tříška (1972, s. 160), Urbánková (1957, č. 262, s. 40). Rukopis je součástí obsáhlého kodexu vzdělavatelských a zábavných textů, mezi nimi se nachází také na f. 59v‒61v Zrcadlo hříšníka, tzv. menší, v překladu Jana Husa, na f. 78r‒172v staročeský překlad Kroniky trojánské a na f. 63r‒66v překlad traktátu De norma vivendi, tyto edice jsou dostupné též v edičním modulu Vokabuláře webového <http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/edicni>. Rukopis je dostupný on-line v digitální knihovně Manuscriptorium <http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NKCR__XVII_B_6____0QLR0G3-cs>, kde je uveden i jeho fyzický popis. Rukopis pochází z třetí čtvrtiny 15. století; Spunar (1995, s. 142) jej datuje přesněji cca 1467‒1470 a také lze zohlednit dataci 1469, která se vyskytuje dále v kodexu na f. 172v v explicitu ke Kronice trojánské, kde je uvedeno i jméno písaře Vavřince z Horšova Týna. O rozlišení dvou písařů v kodexu píše Vidmanová (1962, s. 239).

Rukopis Naučení o svatém přijímání a o užitcích zármutku řadí Tříška (1967, s. 62) mezi české rozjímavé a nábožensko-vzdělavatelské spisy vzdělané z latinské předlohy; tato předloha dosud není dohledána. Rukopis obsahuje dva stručné traktáty, které se hlásí k Anselmu z Canterbury a pojednávají o poctě přistupovat k svátosti přijímání (od f. 66v) a o prospěšnosti zármutku (od f. 67v). Druhý traktát o prospěšnosti zármutku, původně dělený na dvanáct částí, je v tomto rukopise nově rozdělen nadpisem na dvě části a nadpisy na f. 67v a 70r nerespektují obsah ani původní členění traktátu.

V edici je nově zavedeno odstavcové členění podle smyslových celků. Popis jazyka a grafiky blíže podává ediční poznámka k staročeskému překladu traktátu De norma vivendi, který v kodexu předchází a je zapsán stejným písařem; zmíněná ediční poznámka je rovněž dostupná v edičním modulu Vokabuláře webového. Dále lze o zápisu říci, že se zde vyskytuje pokles jotace, na f. 66vb božé, foném t bývá zřídka zapsán zdvojením tt, např. f. 72ra ottwierati, vyskytuje se aspirace th, f. 68ra thowarziſs. Edice přepisuje substantivum sčestie a jeho odvozeniny v podobě s náslovím , vzhledem k pravidelnému zápisu v podobě zcz, tedy zczeſtie, a na f. 70ra též zſſtieſtij. Text edice je upraven bez poznámky podle znamének změny slovosledu v rukopise, na f. 66vb.

Literatura

JUNGMANN, Josef. Historie literatury české, Praha: Nákladem Českého museum, 1849.

SPUNAR, Pavel. Repertorium auctorum Bohemorum provectum idearum post Universitatem Pragensem conditam illustrans. Tomus II. Varšava: Wydawnictwa IHN PAN, 1995.

TRUHLÁŘ, Josef, ed. Katalog českých rukopisů c. k. veřejné a universitní knihovny pražské. Prahe: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1906.

TŘÍŠKA, Josef: Anonymní česká literatura předhusitské reformace. Acta Universitatis Carolinae: sborník příspěvků k dějinám University Karlovy. Historia Universitatis Carolinae Pragensis. Praha: SPN, 1972. Tomus XII, fasc. 1‒2, s. 155‒207.

TŘÍŠKA, Josef. Literární činnost předhusitské university. Praha: Universita Karlova, 1967.

URBÁNKOVÁ, Emma. Rukopisy a vzácné tisky pražské Universitní knihovny. Praha: SPN, 1957.

logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 3 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.12
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web je podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081
„Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.