Jednostránkový text patří do souboru staročeských pramenů týkajících se pěstitelství ovocných stromů. Text je položen po rejstříku perikop na konci rukopisného Nového zákona, který pochází z 2. poloviny 15. století a dnes je součástí rukopisných fondů Vědecké knihovny v Olomouci. Zapsal jej však jiný písař než předchozí biblický text a rejstřík, ale zřejmě ještě v 15. století. Na rubu téhož folia se nacházejí další krátké příležitostné zápisy (jeden datovaný k r. 1477) od jiných písařů. Přítomnost textu o štěpařství byla motivací k tomu, že je tento biblický rukopis označován jako Nový zákon se štěpařstvím (srov. Ryba–Kyas 1952, s. 42; Voleková–Svobodová 2019, s. 523).
Text o štěpařství je členěn do devíti odstavců uvozených obligátní zkratkou pro částici Item. Každý odstavec obsahuje stručnou poučku, která se týká určité ovocnářské praktiky a je vyjádřena (s jednou výjimkou) imperativní formou. K některým návodům lze najít obsahově blízké pasáže v dalších staročeských pramenech téhož odborného zaměření (srov. Homolková 2024, s. 87–90).
Písmo ukazuje na zkušeného písaře, který však příliš nedbal na zřetelnost písmen „e“, „i“, „o“, „r“. Řádky zápisu jsou dováděny až k vnějšímu okraji listu; dnes jsou některé jejich konce již špatně čitelné. Písař obvyklým způsobem zkracoval jest a příležitostně zapisoval zkratkou předponu (podtrzeneprovrtaj) či konec slova (hnojepodtrzenem, štěpopodtrzenevati). Užíval spřežkového pravopisu s obvyklým jednoduchým „z“ (jen někdy s diakritickou tečkou) v platnosti hlásky ž. Hlásku c důsledně zachycoval jednoduchou literou „c“, případně opatřenou znaménkem, a digrafem „cz“ zapisoval hlásku č (s výjimkou ve slově kropáčem). V textu je přítomné náslovné čr- vedle čer- (červi – črv, ale jen červený), dvojhlasné -ie- (větvie, peniez) vedle převážného již -í- (dříví, měsíce) a dvojhláska -uo- (kuoru) vedle nástupnického -ů- (štěpův). Jotace v krátkých slabikách se tu již neobjevuje; na místě původního ščě- stojí již výhradně nástupnické ště-. Nezachycena je zde změna -ú- v -ou- (rúby, s vodú) ani -aj- v -ej- (provrtaj, okopaj, chovaj, předpona naj-).
V textu jsou doložena dvě staročeská hapax legomena: desubstantivní adjektivum prstnatý (‚obsahující prsť, hlinovatý‘) a substantivum herc (‚ruda, zvl. měď, mosaz‘), přejaté ze střhn. erze.
Podkladem pro edici byla digitální kopie rukopisu dostupná na adresách: https://www.digitalniknihovna.cz/vkol/uuid/uuid:6f052fba-b86d-4cb0-836d-f05aa6fa936a; https://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-VKO___M_I_168_____1EXON2A-cs. Transkripce respektuje obecné zásady stanovené pro elektronické edice staročeských textů. Zkratky jsou rozepsány bez označení, pouze zkratka „S“ pro svatý je nahrazena uzuální novočeskou zkratkou sv. Zachovává se souhlásková skupina -tc- ve slově ovotce. Špatně čitelné části slov jsou rekonstruovány v souladu s kontextem; doplněna je novočeská interpunkce.
Literatura
Boháček, Miroslav – Čáda, František: Beschreibung der mittelalterlichen Handschriften der Wissenschaftlichen Staatsbibliothek von Olmütz. Köln–Weimar–Wien: Böhlau 1994, s. 92 (č. 38).
Homolková, Milada: Staročeské štěpařské rady v olomouckém rukopise Nového Zákona. In: Tuto čti pilně. Sborník příspěvků k 60. narozeninám Aleny M. Černé. J. Filipová – T. Hejdová – Š. Šimek – M. Vajdlová (eds.), Dolní Břežany: Scriptorium 2024, s. 80–92.
Ryba, Bohumil – Kyas, Vladimír: Označení českých biblických rukopisů a tisků. Věstník České akademie věd a umění 63, 1952, s. 42.
Voleková, Kateřina – Svobodová, Andrea (eds.): Staročeské biblické předmluvy. Dolní Břežany: Scriptorium, 2019, s. 523.