vynášejí, všecka manželství, také všecka města skrz něj stavená bývají. Pro jazyk lidé povýšeni bývají, na jazyku téměř všecken lidský život záleží. A tak nic není lepšího nad jazyk, aniž co užitečnějšího může nalezeno býti a od nesmrtedlného Boha smrtedlným lidem nic lepšího nemůž dáno býti. Tu všickni hosti při Ezopovi vesele stáli a jemu za pravé dali. Tu řekl Ezop: Pane hle, že jsi křiv, kdyžs se domníval, že bych zle učiniti měl s těmi jazyky. A tak potom vstavše, rozešli se. Druhý potom den myslil Xantus, kterak by to žákům svým nahradil, což skrze svého služebníka zameškal. I řekl k žákům: Onehdá se mnou jste večeřeli, ale nebyla to večeře po mé vůli než po vůli mého neužitečného služebníka. Dnes pak chceme ty pokrmy proměniti a Ezopovi chci rozkázati při přítomnosti vaší, co nám přistrojiti má. A zavolav ho, řekl: Jdi a kup nám něco, což nejhoršího a což nejlacinějšího najíti budeš moci k večeři, neb všickni tito, kteréž vidíš, se mnou mají večeřeti. Ezop beze všeho strachu opět mezi řezníky šel a nakoupil jazykův jako i prvé a tak je také přistrojil jako i prvé a nic jináče. Když pak v večer žáci opět přišli k večeři a za stůl se posadili, řekl Xantus k Ezopovi: Přines nám jídlo. A on přinesl jazyky s octem, jakož i první byl přinesl a postavil jim je na stůl. Tu řekli žáci: A my opět přišli na jazyky. Potom předložil Ezop jiné jazyky, takže s velikou netrpělivostí a těžkostí hosti to snědli. I řekl Xantus k Ezopovi: Já jsem nerozkázal, aby nejlepšího věcí a nejtrefnějších koupil, ale což zlého jest a nečistého. Ezop odpověděl: Pane, což pravíš, jest pravda, ale nenajdeš v světě horší a mrzutější věci nad jazyk. Skrze jazyk zkaženi bývají lidé a v chudobu upadají. Skrze jazyk města rozbořená bývají a naprosto všecko zlé skrz něj přichází. Tu řekl jeden z hostí: Jistě chceš-li mu to rozhodnouti, zblázní tebe, jakžkoli tento na těle nepodobný jest, tak takovým rovně rozumem obdařen jest. Dí k němu Ezop: Příliš jsi netrefný, ponoukaje pána proti služebníku jeho, a chceš moudřejší a více mezi lidmi bývaje vidín býti nežli jiní. Xantus potom hledal vždy příčiny, kterak by mohl Ezopa s poctivostí zbýti, a řekl: Poněvadž mudrce příliš pečlivým a starostlivým, poběhlý lotře, nazýváš, jdiž a hledej nám hloupého a nepečlivého, kterýž by beze vší starosti a práce nemravný a nestydatý byl.