si tvář svú od nás a trýznil si ny rukú nepravosti našie. Is64,8 A protož, hospodine, otec náš si ty, a my bláto, tvořec náš a diela rukú tvú všickni my. Is64,9 Nehněvaj, hospodine, bezpřiemně a nezpomínaj viece nepravosti našie. Aj toť vezři, lid tvuoj všickni my. Is64,10 Město svatého tvého učiněno jest pusté Sion, pusté učiněno jest Jeruzalém opustělé. Is64,11 Dóm osvěcenie našeho a chvály našie tu, kdež sú chválili tě otci naši, učiněn jest v sejžení a všecky žádné věci našě obrátily sú v zbořeniny. Is64,12 Zdali na tom povzdržíš, hospodine, mlčeti budeš a trýzniti ny přěpustíš násilně?
Is65 Kapitola šestdesátá pátá
Is65,1 Hledali sú mne, jížto dřieve netázáchu, nalezli sú, jížto dřieve nehledali mne, řekl sem: Aj toť já, k lidu, jenžto jest nevzýval jmene mého. Is65,2 Rozpal sem rucě moji veš den k lidu nevěřijíciemu, jenžto chodí v cěstě nedobréj po myšlení po svých. Is65,3 Lid, jenžto k hněvu vzbuzuje mě přěd tváří přěd mú vždy, jížto obětují v zahradách a ofěrují na cěstách. Is65,4 Jížto bydlé v roviech a v chrámiech modlených spie. Jížto jedie maso svinie a právo zlé vymyšlené v uosudiech v jich, Is65,5 jížto dějí: Otejdi ote mne, nepřibližij sě ke mně, neb nečistý si. Ti dýmem budú v prchání v mém, oheň horúcí veš den. Is65,6 Aj toť psáno jest přěde mnú: Nebudu mlčeti, ale oplaci a odplatím v lónu jich Is65,7 nepravosti otcóv jich spolu, praví hospodin, jížto sú obětovali na horách a na skalách protivili sě mně. A odměřím dielo jich prvé v lóno v jich. Is65,8 To praví hospodin: Kak bude li nalezeno zrno v hrozně a řečeno: Nezatracuj jeho, neb boží dar jest, tak učiním pro sluhy pro mé, abych nezatratil všeho. Is65,9 A vyvedu z Jákob a z Juda toho, ješto vládne mými horami
