nemá[A5r]číslo strany rukopisulo se vypuštěno nacházelo), obnoviti a zase lidem v připomenutí a užívání přivesti neměl. A poněvadž pak Její Milost, paní mátě Vaší Milosti, prvním původem byla přeložení a vytisknutí té knížky a vedlé pana otce Vaší Milosti dědicům svým ji také připsala, i nevidělo mi se ji komu jinému oddati a obětovati než Vaší Milosti jakožto vlastnímu a pravému dědici, tak, aby i [A5v]číslo strany rukopisupamátka Její Milosti, jestliže jest v kterých lidech poutuchla, zase těchto i budoucích časův pod jménem Vaší Milosti se obnovila a jako obžila, i také dosti se stalo vůli a žádosti její, v kteréž se pronesla, když ji budoucím potomkuom svým dědičně pozůstavila a odkázala. Není pak potřebí, abych já mnohou řečí tuto knížku ozdoboval a schvaloval. Nebo sám autor její, sv. Augustýn, tak slav[A6r]číslo strany rukopisuný jest mezi pobožnými lidmi pro své mnohé užitečné práce, kteréž v církvi svaté křesťanské vedl, že mého zvelebování zhola nic nepotřebuje, leč by kdo za potřebné uznával, aby v bíledni o polednách, když slunce nejjasněji svítí, svíčka v poli rozsvícena byla.

Vaší Milosti prosím, anobrž té jsem celé a důvěrné naděje, že tuto knížku a jakoužtakouž při ní práci mou pro památku pa[A6v]číslo strany rukopisuní mateře Vaší Milosti ode mne milostivě a vděčně přijíti a mne hotového k sloužení Vaší Milosti i všemu slavnému rodu Jích Milostí panův z Lobkovic sobě poručena míti ráčíte.

Dán v Starém Městě pražském na den sv. Panny Sofie léta Páně 1583.

Vaší Milosti k službě povolný M. Daniel Adam