Potom vezme meč, jímžto byl opásán, a jej bohu na oltáři ofěruje, jenž hrabie jiných vyšší[h]vyšší] wyſſich nebo větčí, kterýž tu bude, vyplatí, a vyplatě před ním ponese. Když pak arcibiskup dá jemu žezlo a jablko, die takto: Vezmi žezlo, králové moci slovutný prut, tověz přijmi prut moci, kterýmžto aby sám se dobře zpravoval, svatú cierkev a lid křesťanský tobě ot boha poručený královú mocí ot zlých obraň, křivé treskci, pravé upokoj, aby pravú cestu držeti mohli, tvú pomocí oprav; a z častného královstvie do věčného vladařstvie s jeho pomocí došel, jehožto královstvie trvá na věky věkóv. Amen.

Opět die takto: Přijmi proto prut moci a pravdy, skrze něžto srozuměj, aby krásil o dobrotivých a skrotil zlé, bludné nauč cestě, k okluzným ruky podaj, rozpraš pyšné a zdvihni pokorné; ať by otevřel dveře pán náš Ježíš Kristus, jenž sám o sobě die: „Jáť sem dveře, skrze mě ktož vejde, spasen bude.“ A on, jenž jest klíč Davidóv a žezlo domu Izrahelova, jenž otevře a žádný nezavře, a zavře a žádný neotevře, buď tobě pomocník, jenž vyvodí svázaného z domu žaláře, sedícieho v temnosti a v stienu smrti, aby ve všem následovati jeho zaslúžil, o němžto prorok David prorokoval, řka: „Stolice tvá, bože, na věky věkoma; prut zpravenie prut královstvie tvého.“ A následuj onoho, jenž die: „Miluj spra[213r]číslo strany rukopisuvedlnost