Co se pak náboženství a obyčejův národu mozkevského dotýče, to se nadíle v této knížce vypsáno najde a více časem svým najevo přijíti bude moci. Nebo poněvadž již těchto časův častější jednání bývají potentátův křesťanských s velikým knížetem mozkevským a nejedna poselství v nemnoha letech od Jeho Milosti císařské tam vypravena bývají, více se také toho vyhledati může, což by k hojnější znamosti těch zemí sloužilo. Jakož pak i Antonius Possevinus, iesuitacizojazyčný text, legátem jsa od papeže Řehoře XIII. léta 1582. a jednaje o pokoj mezi Štefanem, králem polským, s jedné, a Ivanem, knížetem mozkevským, s druhé strany (kdežto Mozkva odstoupil Polákům všeho, což v Liflandu držel), nemalo poznamenal o [p7r]číslo strany rukopisuvěcech mozkevských, čehož jiní pominuli.

Strany tyranství a k víře nepodobné ukrutnosti předešlého knížete Ivana žádný tak patrně nepsal a na světlo nevynesl jako tento Alexander Guagninuscizojazyčný text, ačkoli o přísnosti otce jeho Basilia nětco, ale velmi střídmě, Herbersteiniuscizojazyčný text dotekl. A vpravdě takového a tak ukrutného tyranství v žádných téměř kronikách, křesťanských ani v pohanských, se nenachází. Nebo ačkoli mnoho se vypravuje o tyranství Kambysa, krále perského, císaře Nerona, Valensa, Aureliana, Kara, Falaryda, kterýž sobě vola měděnného k mučení lidí sliti dal; item Tryza, kterýž poddaným svým společná rozmlouvání zapověděl, a Alexandra Ferea, kterýž lidi do koží nedvědích, [p7v]číslo strany rukopisulvových a vlčích zašívati a potom chrtům rozsapávati dal; však ti všickni proti tomuto Ivanovi jako hasnou a jejich ukrutní skutkové přirovnaní k těmto[a]k těmto] této poněkud mizejí; tak, že nejeden, čta pekelná knížete mozkevského páchaní, pochybovati o tom může, byl-li jest člověk přirozený, čili v osobě člověka vtělený ďábel, kterýž se na to oddal, aby netoliko lidi hubil, ale i všecku ctnost, šlechetnost, pobožnost, vlídnost i spravedlnost do konce vyhladil. Nebo ani přátelům příbuzným a krevním neodpustil, nýbrž i vlastního syna svého Jana, mládence ve dvadcíti letech, málo před smrtí svou zamordoval. A jak jest s křesťany v zemi finlandské léta 1555. a v Liflandu léta 1558. nekřesťansky nakládal, o tom také kro[p8r]číslo strany rukopisuniky