[2r]číslo strany rukopisutělesenstvie vezma, vyšší mocí diábly přěmohl. Druhé sě vidieše, aby Duch svatý tělesenstvie přijal, a to proto, ež, jako jest již řečeno, Duchu svatému příleží milost a ta světu ješče nebyla ukázána, proněžto by bylo podobné, by Duch svatý tělesenstvie přijal, a tak světu svú milost ukázal. Třetie sě vidieše, by Syn boží tělesenstvie přijal, a to proto, ež jemuž sě vláště křivda stala, chce li to u mír a v dobrovolenstvie přinésti, jmá nejiného miesto sebe sláti, ale sám k tomu přijíti. A tak jest, ež sú lidé vláště Synu božiemu křivdu učinili, chtiec dědinstvo jeho svaté múdrosti sobě neprávě osobiece, obludóm povolujíce, když jim bieše řekl: Budete jako bohové, točíž takúž múdrost věštby jmajíce, zlé i dobré vědúce. V tej pomluvě tak ostalo, aby Syn boží na svět stúpil v život dievky přěsvaté, aby tu tělesenstvie přijma, jednosvornú moci v svéj svatéj trojnosti zvučně světu kázal.“

V tu tak přěsčastnú hodinu všemu světu utěšenú, jakžto [2v]číslo strany rukopisusvatý Lukáš ve Čtení píše, poslán jest anjel Gabriel ot boha do města vlasti Galilejskéj, jemužto městu jmě Nazaret, k dievce oddané muži, jemužto jmě Jozef z domu Davidova, točíš z národa Davidova, jiejžto dievcě jmě Maria.[3]L 1,26–27 Tu třěba otázanie, proč jest anjel poslán, a ne člověk. To sě je proto stalo, jakž praví svatý Bernhart u vykládaní Čtenie zvěstovánie, jenž jakež skrzě zlého anjela prvá mátě našě Eva jest přělstěna, pro nižto jsmy ot božie milosti otpadli, takež skrzě dobrého anjela a bohem poslaného Matka božie zvěstována, skrzě nižto jsmy boží milostí nalezeni. Druhé proto anjel poslán, aby sě mezi anjelem a člověkem mír a přiezen stala. Nebo přědtiem anjel člověka nenávidieše a člověk anjela. Jemu anjel vinnu dáváše v tom a řka: „Našich bydl prázdnost vámi sě měla naplniti, a to ste vy skrzě přěstúpenie rušili.“ Člověk anjela nenávidieše a řka: „Jsem zlým anjelem