lepší, zhusta pak a nejčastěji horší. Defunctis patribus plerumque succedit prava et ignava juventus.cizojazyčný text Ale ta víra, kterouž se ještě tehdáž Čechové mezi jinými národy stkvěli, kde nyní jest? Zachovávali to někdy Čechové, že což komu slovem připověděli aneb ctí a věrou svou skrze ruky dání slíbili, to skutkem vpravdě vykonati hleděli, jak přátelům, tak nepřáteluom, byť pak i nebezpečenstvím hrdla jisti byli. Odkudž i podnes za největší pokutu se drží stracení cti a víry, a kdož se nad svou ctí zapomíná, ten za zlopověstného držán bývá. Od té ušlechtilé ctnosti jak jsou již někteří na stranu se uchejlili, nechci pro hanbu mluviti; než to povědíti musím, že jakž my málo sobě slibův a přípovědí svých vážíme, tak málo mezi lidmi víry máme a od okolních sousedův ledacos nelibého a nevděčného o sobě slýcháme. An to vůbec vědomé jest, že již těchto let nelze se ani na zápisy, ani na rukojmě bezpečiti.

Léta Páně 1504. znikla válka v Bavořích mezi Albrechtem, knížetem bavorským, a Ruprechtem, falckrabím z Rejnu. Albrechtovi jakožto švagru svému a synům jeho pomáhal císař Maximilian; Ruprechtovi táhlo na pomoc Čechův jízdných i pěších, lidu výborného a pěkně vypraveného, do pěti tisíc. Svedena bitva nedaleko od Řezna měsíce září, v kteréžto císař svítězil a Čechové pěší, prodáni jsouce od Němcův a opuštěni od své jízdy, na hlavu poraženi. Padlo jich okolo dvou tisíc a jednoho sta, do sedmi set živých zajato, jiní se rozprchli. Ti zajatí po mnohém příkoří, kteréž od Němcův snášeli (nebo vehnáni do nějakých nečistých příkopův, a tam hladem i smradem trápeni jsouce, nemohli toho obdržeti, aby toliko zbraně své zase dostali, že by jedenkaždý z nich tři Němce podstoupiti chtěl), vzati byli na závazky, aby se na jisté časy v Bavořích stavěli: což také jednou i druhé, přinášejíce s sebou jistoty, když kdo z nich stonal aneb umřel, učinili; až naposledy, obdrževše velikou pochvalu své víry české, i z těch závazků byli propuštěni a svobodní učiněni.

Ty a těm podobné příklady