hedbávie miesto knotu na plenu, ať by nepřischlo, když by chtěl odjieti, a uvěž jen na to flastrem podlé obyčeje. A to čiň při každém vázaní zakládanie na plenu hedbávím, a nejviece proto, ať by se o leb neprosekla. Neboť mistr Anton praví a zakazuje, aby nižádného v hlavu do pleny raněného bielkem vaječným neuvazoval pro jeho tvrdost a schnutie veliké, ať by mu k pleně nepřischl. Ale jinú každú ránu ponejprvé muožeš bezpečně uvázati, a potom jen vždy věž dvakrát dnem mastí dobrú, kteráť k tomu slúží, totižto ráno a večer. Pakliť by ta rána velmi talověla anebo se přieliš hnojila, tehda jen věž třikrát dnem, a to proto, ať by jemu plena neprohnila. A tu ránu máš vždy čistě vytierati a vysušovati namiesto, což nejlépe budeš moci, čistú bielú plenú. A tak čině a pilnost s rozumem k tomu přikládaje, zhojíš každého z boží pomocí, cožť jediné smrtedlného nenie.
Komuž jest nos rozťat
Takto pak máš hojiti každého, když komu bude nos rozťat. Nejprvé ohledej pilně, jde liť jemu rána skrze chřiepie. Tehdy učiň takto: Heftuj jemu nos podlé obyčeje, pak rozdělejž bielek vaječný s bielým kadidlem a namoč v tom čistú koudeli lněnú a polož na tu ránu a nerozvazuj toho vázanie až do třetieho dne, ať se pod tiem stvrdí a sroste v hromadu. Pak, vezma pisk od péra nebo cievku, i vstrčiž mu ji v nos, a to proto, ať by mu ta chřiepina nezarostla, ať by mohl tudy dobrý a prostraný duch mieti a ta nečistota ať by mohla od něho jíti. Pak, když jeho převazovati budeš, tehdy ohledej pilně, jde liť jemu nos ruozno a nesrostlyť sú se chřiepie v hromadu. Tehdy udělej jemu opět týž flastr nový a stiskni jemu nos dobře v hromadu, ať by jemu ruozno jíti nemohl, a polož mu na to ten flastr nový a nech jeho, ať dobře přischne a tvrd bude, a dávej jemu traňk píti, a potom jeho věž mastí rannú jakožto jinú ránu, ažť se namiesto zhojí.
Ktož jest šípem raněn kdež koli
Tuto se pokládá opět jiné naučenie mistra Antonie, kterak máš hojiti a léčiti lidi, kteříž jsú kde šípem raněni, a řka takto, že nemáš ihned toho šípu vnáhle vytahovati, a to proto, aby jeho nestrhl, ať by v tobě neostal. Nebo takovú věc máš velmi pilně znamenati a ohledati, vězí liť ten šíp v člověku hluboko nebo v jakém miestě nebo údu vězí, jestli to miesto škodné, či li nic. Tehdy učiň takto: Ujma ten šíp za střeliště
