Modlitbu svú poníženú Vaší knížecí Milosti vzkazuji, zdraví a v něm jiného všeho dobrého i také spasitedlného na Pánu Bohu všemohúcím žádajíce, věrně ráda přeji etc.cizojazyčný text
Přitom milostivé etcizojazyčný text osvícené kníže, před Vaší knížecí Milostí toho tejně sem učiniti nemohla, že jest Pán Bůh všemohúcí prostředkem smrti této časné. Pannu Annu Litoměřickou, abatyši a matronu naši, z tohoto světa pojíti ráčil, a to dnes ráno hodinu před svítáním. Že sme toho oumyslu, abychom ji skrze pohřeb křesťanský dne vzejtřejšího po mši svaté pochovati dali. Nebo jest toho sama, souce ještě živa, žádala, aby což můž nejspěšněji pochována byla. A to pro nebezpečnost rozpadnutí[a]rozpadnutí] rozpad[1]text je na okraji stránky poškozen smrtí těla jejího. Jaké pak dále poručení Vaší knížecí Milosti strany kláštera se stane, tak a nejináče se zachovati chceme. S tím milosti Boží v jeho svatou ochranu vždycky poručeni býti račte.
Datum v Tejnci v klášteře v sobotu[b]sobotu] sobotho ochtáb svaté Doroty léta Páně etc.cizojazyčný text 88.[2]13. února 1588
Kateřina z Kladna, v klášteře tejneckém
[I'1v]číslo strany rukopisu[3]prázdná strana[I'2r]číslo strany rukopisu[4]prázdná strana[I'2v]číslo strany rukopisuNejdůstojnějšímu v Bohu Otci knížeti a pánu, panu Martinovi, arcibiskupu pražskému, stolice svaté apoštolské legátu, Jeho Milosti císařské radě a nejvyššímu mistru křižovníkův s červenou hvězdou, knížeti a panu otci duchovnímu, mně v Pánu Bohu milému, Jeho Milosti.[5]Martin Medek z Mohelnice, 9. pražský arcibiskup (1581–1590), 24. velmistr křižovníků s červenou hvězdou (1580 – 1590), v Čechách mimo jiné prosadil přijetí gregoriánského kalendáře (1584).
