Žalobník prvé má dovésti úmysl svój, nežli obžalovaný
Usúzeno jest, poněvadž skrze potomnější skutek zdvižen bývá prvnější, ale ne zpět, {PO}textový orientátor tehda radějí má dopuštěn býti žalobník k duovodu úmysla svého propověděného, posléze učiněného, nežli obžalovaný k duovodu prve učiněné věci, a zvláště když žalobce tu věc v své žalobě zavierá a pójčuje, protož nenie potřebie, aby skrze obžalovaného dovozeno bylo, aniž tento úsudek odporen jest právu obecniemu, jenž die, že obžalovaný radějí se i svého muož brániti, {P}textový orientátor nebo toto pravda jest, když žalobce i obžalovaný jednostajně a v jeden čas některú věc učiněnú nebo neučiněnú nuceni bývají aneb usilují provésti. Protož také zavieže li se obžalovaný, že chce odepřéti tomu, což žalobce praví, tehdy by se i svého radějí bránil, nežli by jej žalobník byl přemohl.
Žalobník a obžalovaný podáni bývají k jinému súdu
{Q}textový orientátor Když žalobník listuov rukojmí neb řečí {slov}meziřádkový přípisek soudobou rukou obžalovaného dokládá se, oba dva máta podána býti k tomu místu, kdež se jest smlúva mezi nimi stala. {R}textový orientátor Protož znamenaj, že nenie potřebie, aby všeliká pře konala se v tom súdu, v kterémž se žaloba počíná, ačkoli žaloba i odpor mají býti v témž súdu. {slyšány}meziřádkový přípisek mladší rukou
Obžalovaný někdy mocí duovodu[23]připsáno {-óv}meziřádkový přípisek mladší rukou svého {svých}meziřádkový přípisek mladší rukou nenie dlužen odpoviedati žalobě
{S}textový orientátor O tom znamenaj, že žalobník často bývá odvržen obžaloby své pro svú řeč a zvláště pro to, když die, že „mám svědky, ale nechci jich o to truditi“. {obtěžovati}meziřádkový přípisek mladší rukou Nebo výmluva taková jest všetečná, neb slušnějí jest, aby žalobník pro svú čest svědky postavil, nežli jich nechtěje truditi s hanbú v žalobě by padl.
Obžalovaný druhdy má puzen býti k odpoviedaní
{T}textový orientátor Když dva dala komu penieze schovati a přikázala by jemu, aby jednomu bez druhého jich nevydával, a
