[…]text doplněný editorem[119]chybějící text
Kapitola o slibech a zaslibujících
Při slibiech obecně má zachováno býti, že zaslíbenie mrzké neb neslušné viery a nemožné z práva nebo z skutku žádného zavázanie neuvodie, a slib mrzký slove, jenž bývá skrze lichvu a lest. Ale zaslíbenie mrzuté neb neslušné věci slovú, jako zaslíbil li by kto člověka zabiti chtieti, ale slib nemožné věci slove, jako ač by kto slíbil, že chce nebe přivázati, aby se nehýbalo.
O slibiech osobních mezi stranami
Jestliže by mezi stranami súdícími se a přítomnými toliko osobnie věci k některé žalobě byly zaslíbeny, ty věci práv náměstkóv řečených stran nevypraždňují a nezbavují, nebo slibové mezi jinými učinění jiným škoditi nemohú.
O slibiech zprávy
Jindřich žaloval na Petra, že kuoň, kterýž kúpil od něho, slíbil jemu v takovéti zemi a v takovéto krajině od obstavenie zprostiti, jenž slove lantscherincizojazyčný text německy, a Petr přiznav se k slibu řekl, že potom po několika dnech, přijem kuoň, že by se vypraviti nemohl v té krajině a městě, kdež Jindřich obývá, ač by snad tam byl obstaven, i šel jest k Jindřichovi s přísežnými a řka jemu, aby vezma penieze, kuoň jemu zase jeho navrátil, aneb sám se do takového města, kdež by
