[101v]číslo strany rukopisumají se mieti, že rychtář a přísežní ke zdraví toho vražedlníka, jenž prve nemaje času zapověděného, pokoj aby zachoval z příčiny poctivé nad osobú svého spoluměštěnína sobě rovného, vraždu učiniti moci budú přivoliti. Ale k zachování zdravie toho, jenž vraždu opětuje, nebo v osobě rychtáře, přísežného nebo jiného úředníka jeho panstvie dopustil by se, leč by ještě toho pána svolenie bylo, nemají, aniž snad mohú, bez súdu a obtieženie přivoliti.
{přísežných má býti}meziřádkový přípisek mladší rukou Dosti učiněnie za vraždu
Ač by bratřie zabitého kněžie jsúce nechtěli žalovati, proto však strýcuom a vnúčatóm zabitého, nařknú li vraždelníka, nemá býti spravedlnost odepřena.
O rukojemství pro vraždu
Bez překážky manstvie neb pokory učiněné, ani přísahy zaslíbené, ani toho, což přisáhajícieho i toho, jemuž přísaha, zároveň sužuje tak, že oba sobě vespolek odměně rovným závazkem věrnosti zavázáni sú, avšak rukojmie od obžalovaného mají požádáni býti, jestliže snad opět proti tomu, jemuž jest manstvie neb pokoru činil, učinil by vraždu. A jestliže by k duovodu bráněnie svého měl svědky hodné, tohoť užive a žalobu žalobníka skloní.
O pochybné žalobě pro vraždu
Petr žaloval z vraždy na Fridricha před přísežnými, a potom před súdem též radě žaloval na Martina. To slyše Fridrich, žádal jest k své straně výnosu, nemá li skrze žalobu na Martina zproštěn býti, jakož se jest i stalo. Tehda také Martin tázal jest, nemá li i on z prvnie žaloby na Fridricha, jemuž ještě nebieše odpověděno, správně z[102r]číslo strany rukopisuproštěn