[32r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcedva lotry, jeden na pravici a druhý na levici. Mt27,39 A procházejíce se tudy, rúhali sú se jemu, ukřivujíce hlav svých Mt27,40 a řkúce: „Hahá, jenž rušíš chrám boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, spomoziž sám sobě. Jsi li syn boží, sstúpiž nynie[297]nynie] navíc oproti lat., + nunc var. s kříže.“ Mt27,41 Též i kniežata kněžská posmievajíce se s mistry a s staršími praviechu: Mt27,42 „Jinýmť jest pomáhal, sám sobě nemuož pomoci. Jest liť král israhelský, nechať nynie sstúpí s kříže, a uvěřímeť jemu. Mt27,43 Úfalť jest v boha, nechať nynie vysvobodí jej, chce liť. Neboť jest řekl: Syn boží jsem.“ Mt27,44 Též také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, přimlúváchu jemu.
Mt27,45 Od šesté[298]šesté] ẛíeſte rkp. pak hodiny tmy učiněny jsú po vší zemi až do hodiny deváté. Mt27,46 A v hodinu devátú zvolal jest Ježíš hlasem velikým a řka: „Heli, heli, lamazabatany?“, to jest: „Bože muoj, bože muoj, i zdali si mě opustil?“ Mt27,47 A někteří tu stojiece a slyšiece, i praviechu: „Heliá[b]označení sloupceše volá tento.“ Mt27,48 A ihned jeden z nich běžav a vzev húbu, naplnil ji octem, a vloživ na trest, dáváše jemu píti. Mt27,49 A jiní praviechu: „Nech, ať uzříme, přijde liť Heliáš vysvobozuje jeho.“ Mt27,50 A Ježíš opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
Mt27,51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvě straně od vrchu až dolóv a země se třásla a skalé se sedalo Mt27,52 a hrobové se otvierali. A mnohá těla svatých, kteříž byli zemřeli, vstala sú. Mt27,53 A vyšedše z hrobóv po vzkřiešení jeho, přišli sú do svatého města a ukázali se mnohým. Mt27,54 Tehdy centurio a ti, kteříž s ním biechu, ostřiehajíce Ježíše, vidúce země třesenie a ty věci, ješto se dějiechu, báli sú se velmi řkúce: „Jistě syn boží bieše tento.“
Mt27,55 A byly tu ženy mnohé z daleka, kteréž byly šly za Ježíšem od Galilee posluhujíce jemu, Mt27,56 mezi nimižto byla Maria Magdalena a Maria Jakubova a Jozefova mátě a matka synóv Zebedeových. Mt27,57 A když byl večer, přijide
