těla mezi masem a koží než púštěnie z žil. A také viece tiehne židkú krev než hrubú. A protož neslušie púštěti, když v člověku mokrosti ubývá a krev jest židká, jakož prvé o měsieci sem řekl.
Krátkým rozumem pokládám, že baňky přisazené v týle činie dny zapomenutie. Avšak škodné jest tu sázenie, neb zadnie strana hlavy jest zachovánie [pamětlivého rozumu]text doplněný editorem[2]doplněno podle rkp. NK XVII D 10, kterýž pak baňky zemdlejí.
Baňky posazené pod ušima ode všeho těla táhnú a činie vnitřním věcem zdravie a činie polehčenie všemu tělu.
Baňky posazené pod bradú pomocny jsú zubuom a hrtanu i tváři i hlavu čistie.
Baňky posazené pod kolenoma čtyři pomocny jsú vředuom a neštoviciem na kolenú i v měchýři a pro vnitřnie hryzenie. A na pravé noze pro dnu v nohách, stojí li dna nad kolenem. Mistr Havel řekl jest, že jest to vyňal z najlepších knih a řeči Galienovy a Avicennovy i také Ipokrasovy, lékařóv z řecké země.
Najprvé, když sě komu hlíza vyvrže pod paží, inhed krev púštěj z té ruky na té straně, ale ne z jiné ruky, a to z mediány. Pakli sě hlíza vyvrže [v miestech]text doplněný editorem[3]doplněno podle rkp. NK XI C 2, jako žlázy bývají na hrdle neb za ušima, ihned, dřieve než člověk ten píti bude ani jiesti, púštěj krev z hlavné žíly, ješto jest mezi palcem [a prstem]text doplněný editorem[4]doplněno podle rkp. NK XI C 2. Pakli sě hlíza vyvrže v rozkrociech neb na stehně, inhed krev púštěj z panenské žíly, kteráž jest pod hleznem do mezinož.
A což móžete, varujte sě nemocných, doniž jest mor. Jednú neb dvakrát neb třikrát v témdnu, když jdeš spat, vezma bobek a jalovec a suchý pelyněk, spaliž to v komoře v čistém kuthanu aneb v třepě novém. A ten dým vtrhni usty i nosem. Ale prvé uzavieraje vešken pokoj, a nepí ani jez ráno za chvilku, až prvé pojieš nětco kysělého. A když kolivěk móžeš, přijímaj kysělé věci, totíš jablka zrnatá, a také ovoce sě nového varuj, kromě kysělého, jakžto višeň črných, a pro nic do
