ty jsi a útočišče mé, bóh mój, budu jmieti naději v ňem.“ Ps90,3 Nebo on vyprostil mě z osidla lovcového a ot slova ostrého. Ps90,4 Plecma svýma zasloní tebe a pod peřím jeho budeš úfati. Ps90,5 Ščítem obklíčí tě pravda jeho, nezbojíš sě ot strachu nocného, Ps90,6 ot šípa letícieho ve dne, ot věcě chodícieho ve tmě, ot střiecě a běsa polednieho. Ps90,7 Letie ot boku tvého tisíc a desět tisíc ot pravicě tvé, ale k tobě sě nepřiblížie. Ps90,8 Avšako očima tvýma znamenáš a otplatu hřiechóv uzříš. Ps90,9 Nebo ty jsi, hospodine, nadějě má, přěvysoko postavil jsi útočišče tvé. Ps90,10 Nepřistúpí k tobě zlé a bič nepřiblíží sě stanovi tvému. Ps90,11 Nebo andělóm svým bóh rozkázal o tobě, aby tebe ostřiehali ve všěch tvých cěstách. Ps90,12 Na rukú nositi tě budú, aby snad neobrazil o kámen nohy tvé. Ps90,13 Na tak řečeném hadu aspidu i po baziliškovi choditi budeš i potlačíš leva i zemka. Ps90,14 Nebo je u mě úfal, zbavi jeho, zabráňu jeho, nebo je poznal jmě mé. Ps90,15 Volati bude ke mně a jáz uslyši jeho, s ním jsem v zámutcě, vynmu jeho i poslav́u jeho. Ps90,16 Dlúhosťú dní napilni jeho i pokážu jemu pozdravenie mé. Chvála…

Ps92,1 Hospodin kraloval, ladností oblečen jest, oblečen jest hospodin silú i připásal sě mocí. A toti, utvirdil okiršl zemský, jenž sě nepohne. Ps92,2 Upraven stól tvój, bože, z toho časa, ot věka ty jsi. Ps92,3 Zpodjaly řěky, hospodine, zpodjaly řěky hlas svój. Vzpodjaly řeky vilny své, Ps92,4 ot hlasóv vód mnohých.