vzvýšie sě rozi pravého.

Ps75,1 Ps75,2 Znám v Židovství bóh, v Israheli veliké jmě jeho. Ps75,3 I učiňeno jest u míru miesto jeho a bydlo jeho v Sionu. Ps75,4 Tu zláma mocú lučišče, ščít, meč a boj. Ps75,5 Svietě ty divně ot hór věčných, Ps75,6 smútili sě jsú všicci nemúdří sirdcem. Usnuli jsú sen svój a nic nenalezli jsú všicci mužie bohatstvie v rukú svú. Ps75,7 Ot lánie tvého, bože Jakubóv, dřiemali všicni, již vsědli na koně. Ps75,8 Ty hrozný jsi a kto sě protiví tobě? Ot toho časa hněv tvój. Ps75,9 S nebě uslyšán učinil jsi súd, země sě třásla i otpočinula, Ps75,10 když vstával v súd bóh, aby spaseny učinil všěcky tiché zemské. Ps75,11 Nebo myšlenie člověčie vzpoviedá sě tobě a ostatci myšlenie den sváteční učinie tobě. Ps75,12 Slibujte a vraťte hospodinu bohu vašemu, všicci, již okolo jeho nesete dary, hroznému Ps75,13 a jemu, jenž otjímá duch kniežěcí, hroznému u všěch králóv zemských.

Ps76,1 Ps76,2 Hlasem mým jsem k hospodinu volal, hlasem mým k hospodinu, i přizřěl ke mně. Ps76,3 V den smutka mého boha jsem hledal, mýma rukama v noci proti ňemu, a nejsem oblúzen. Nerodila sě utěšiti dušě má, Ps76,4 pomněl jsem na bóh i pýchal jsem i obykal jsem i zemdlel duch mój. Ps76,5 Přěchvátile sta bděnie oči moji, smútil jsem sě [i]text doplněný editorem[1171]i] et lat. nemluvil jsem. Ps76,6 Myslil jsem dni staré a léta věčná jsem na mysli jměl. Ps76,7 I myslil jsem nocú s sirdcem mým i obykách a metiech duch mój. Ps76,8 Či na věky zavirže bóh a nepřiloží, aby milejí byl ješče? Ps76,9 Čili do skončěnie milosirdie své otřěže, ot pokolenie až do pokolenie? Ps76,10 Čili zapoměne smilovati sě bóh, či sdirží v hněvě svém milosirdie své? Ps76,11 I řekl [sem]text doplněný editorem[1174]řekl <sem>] dixi lat., řekl Vintr 1986: „Nynie jáz jsem, ta proměna pravicě Vysokého.“ Ps76,12 Pomnieti budu činóv hospodinových, nebo pomnieti budu ot počátka divóv tvých. Ps76,13 I budu mysliti o všěch skutciech tvých a v zámysléch tvých budu obykati. Ps76,14 Bože, v svatém