ač jest uměnie na výsosti?“ Ps72,12 Toti, oni hřiešníci a obizníci na světě obdiržěli bohatstvie. Ps72,13 I řěch: „Proto bez věci zpravil jsem sirdce mé a umýval jsem mezi neposkvirňenými rucě moji.“ Ps72,14 A byl jsem bičován cělý den a tresktánie mé v jutřni. Ps72,15 Ač diech: „Vymluvi tak,“ toti, národ synóv tvých jsem otvirhl. Ps72,16 I mniech, bych rozuměl to, úsilé jest přěde mnú, Ps72,17 doňudž nevendu v svaté božie a neurozoměju u posledních jich. Ps72,18 Avšako pro lsti postavil jsi jim, povirhl jsi jě, když sě vzvýšiechu. Ps72,19 Kako učiňeni jsú v zahubenie? Birzo omdleli, zhynuli jsú pro nepravedlnost svú. Ps72,20 Jako sen vstávajúcích, hospodine, u městě tvém obraz jich v nic obrátíš. Ps72,21 Nebo rozhorčilo sě jest sirdce mé a ledvie mé změňeny jsú Ps72,22 a jáz v ničse obrácen jsem, i nevědiech. Ps72,23 Jako skotě učiňen jsem u tebe, a jáz vešdy s tobú. Ps72,24 Diržal jsi ruku pravú mú a u vóli tvéj přivedl jsi mě a s chvalú přijal si mě. Ps72,25 Čso vedě mně jest na nebi a ot tebe čemu jsem chtěl na zemi? Ps72,26 Zemdlelo tělo mé a sirdce mé, bóh sirdcě mého a čiest má, bóh na věky. Ps72,27 Nebo ova, již sě vzdalijú ot tebe, zahynú, ztratíš všěcky, ji [smilstvo plodie]text doplněný editorem[1129]smilstvo plodie] fornicantur abs te lat.. Ps72,28 Ale mně přídiržěti sě boha dobro jest, položiti u bohu naděju mú, abych zvěstoval všěcka kázanie tvá u vratech dcery sionské.

Ps73,1 Proč, bože, otpudil jsi do koncě, rozhněval sě jest třepet tvój na ovcě pastvy tvé? Ps73,2 Pomni sboru tvého, v ňemž si sě uvázal ot počátka. Vykúpil jsi prut dědiny tvé, hora Sionská, v niež si bydlil v ňem. Ps73,3 Podejmi rucě tvoji u pýchu jich do koncě, čso zlobil sě jest nepřietel na svaté! Ps73,4 I chlubili jsú sě, již nenáviděli tebe, prostřěd slavoty tvé. Položili znamenie svá, znamenie, Ps73,5 i nepoznali jako na výšťú na vysocě. Jako v lesě dřěvěném sekyrami Ps73,6 vyrubali vrata jejie v niej, sekyrú a násěčí povirhli jsú ju. Ps73,7 Sežhli