Vaší Milosti urozený pane, pane, urození a stateční páni rytíři, římského císaře Jeho Milosti zřízené komory Království českého, páni mně v Pánu Bohu dobrého přízniví.

Jaká suplikací od Vašich Milostí dne pominulého jest mi podána, kterou sou purkmistr, konšelé, starší obecní i všeckna obec městečka Třebenic, poddaní naši, Vaší Milosti podali, stížnost sobě nemalou do osoby naší pokládajíce, že by jim starost stranú religionu nastávati měla dosti všetečně, na zvošklivení osoby naší to berouce, dáleji z ní sme, co by v sobě zavírala, rozuměli. Opravdu jest nám to dost s podivením, že tak zbytečně, an k tomu žádná př[í]text doplněný editoremčina jim dána nebyla a není, Vaši Milost zaneprázdňovati a osobu naši před Vaší Milostí zvošklivovati se dopustiti směli. Žádajíce v tom artikuli, co se víry pod obojí spůsobou přijímajících dotýče, nad nimi ruku svou ochrannou abyšte držeti ráčili, aby od náboženství předkův svých, jakož toho dál dokládaje, trvali a oni po nich stále bez proměny zůstávali i také zůstati mohli. Ješto od nás toho nic vzeto, čeho při Vašich Milostech vyhledávají, nejní, než toliko to, došedši nás správa, kderak od těch nepořádejch kněží všeckny řády [IX'1v]číslo strany rukopisudobré od církve ustanovení v nic obráceny, čehož nám srdečně líto, od takových nevážných a nepořádných kněží že pošlapány bejti mají. I chtějíc pak, aby v dobrý řád zase ceremonie církevní při té obci vzrůsti a vyzdvihnouti se mohly, Jeho Milosti knížetskou, jakožto otce duchovního a pána, pana arcibiskupa pražského, Loci ordinariocizojazyčný text, sme v té příčině, aby kněze nám dobrého, který by se k té obci třebenské hoditi a lid pravdě boží vyučovati mohl, pravého a pořádného kněze, aby dosaditi ráčil, požádali. Ne za tou příčinou, aby od náboženství svého jměli od nás skrze téhož kněze, kteréhož Jeho Milost pán, pan arcibiskup, naříditi ráčil, odvozováni bejti. Ale jak z toho již doloženo, aby řádové církevní, kteří od těch neřádných kněží opuštěni sou, v starobylý spůsob zase uvedeni byli. Také i to jaký od Jeho Milosti knížetcí pana arcibiskupa, tak i od nás, témuž knězi na kolatoru naši již nařízenému dovolení a o tom poručení, aby pod obojí spůsobou cum confesionecizojazyčný text podával.

Protož Vašich Milostí za to žádáme, že o nás toho smejšleti neráčíte, aby sme co takového před sebe bráti jměli, jakž nás suplikací tou nepravdivou