Judit Eibenštolerová z Eibenštolu [Dopisy]
editor: Hejdová, Tereza
Národní archiv České republiky (Praha, Česko), sign. AZK 2570, AZK 2571, SM B45/5/3, SM B 45/5/5, SM H 234/1, 1583–1598

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2017–2023

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Při vzniku práce byly využity zdroje Výzkumné infrastruktury pro diachronní bohemistiku (RIDICS, <http://vokabular.ujc.cas.cz>).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Zásady transkripce

Listy abatyše Judity Eibenštolerové z Eibenštolu z konce 16. století jsou uloženy v Národním archivu České republiky v Praze ve fondech Archiv zrušených klášterů (AZK) a Stará manipulace (SM). První dochovaný list pochází z roku 1583, poslední z roku 1600.

Sedm dopisů je datovaných, devět listů datum nemá. U prvního listu, který není přímo datován, se v textu nachází v outerý, den navštívení svaté Alžběty léta tohoto etc. 83., což umožňuje dopis zařadit do druhé poloviny roku 1583. Dva listy (dopis č. III, X) obsahují dataci, která je psána jiným rukopisem, jedná se o datum přijetí dopisu do komory, k sepsání textu tak muselo dojít několik dnů před napsaným datem (dopis č. III, X). Jedenáctý list není datovaný, při novodobém archivním třízení bylo připsáno, že list vznikl mezi lety 1561–1580, ale i přes to je dopis zařazený jako první nedatovaný dopis.

V rámci edice je chronologické řazení kombinováno s tematickým. Rukopisy VII a IX jsou obsahově stejné. Jedná se o původní dopis (VII) a jeho opis (IX), který byl pořízen později a jako důkazní materiál zaslán do České komory. Jelikož v opisu jsou drobné hláskoslovné, lexikální a syntaktické rozdíly, je zařazen do edice. Ač je opsáno i datum původního listu, je opisu předřazen list (VIII), který vysvětluje, proč opis vznikl.

Text je transkribován podle obecných edičních zásad. Velká písmena jsou ponechána na začátku vět, u vlastních jmen, titulatur a u slova Bůh ve shodě se současnou pravopisnou normou. Veškerá aspirace, která je v listech dochována, je při transkripci odstraňována. Slova z latiny, která ještě nejsou přejata do českého jazykového systému, jsou ponechána v původní podobě.

V dopisech se objevuje několik písařských chyb. Nejčastěji dochází k záměně hlásek (Vaši místo Vaše II'1r, abatyší místo abatyše XIII'1v, mnie místo mne IV'3r, tom místo tiem IV'3r, kancaláří místo kanceláří XII'1v, Mokropec místo Mokropes XII'1v), či k vynechání písmen (příči místo příčin I'1v, abycho místo abychom XI'2r, ponižná místo ponížená XI'2v). Sám písař do dopisů zasahuje, ve druhém dopise (II'1v) je zapsáno slovo kterýkolivěk, ale konec slova je škrtnutý, slovo je tedy přepsáno jako kterýkoliv. Ve čtvrtém dopise jsou stejnou rukou připsány dvě marginální poznámky, které jsou grafickou značkou začleněny přímo do textu. Vzhledem k rozdílné morfologické shodě je zřejmé, že přípisky vznikaly postupně.

Druhý dopis má poškozené okraje, proto jsou některé hlásky při edičním zpracování doplněny, ojediněle je nečitelné celé slovo, na které je na daném místě edice upozorněno. Čtvrtý a jedenáctý dopis prošel archivní konzervací, následkem čehož jsou některá slova obtížněji čitelná.

Interpunkce a členění textu se drží spíše pauzových principů. Jednotlivé listy nejsou jakkoli graficky členěny. Výjimku tvoří druhý dopis, ve kterém je použito grafické označení jednoho odstavce, a jedenáctý dopis, ve kterém je závěr dopisu oddělen spacií.

V textu se vyskytují běžná dobová interpunkční znaménka (tečka, comma, rozdělovací znaménko). Rozdělovací znaménko je použito důsledně.

V textu je použito několik běžných zkratek, které zkracují konec slova, koncovka je nadepsána v meziřádkovém prostoru (moti I'1r, wniem I'1r, waoti IV'2v, so XVI'1v). Ojedinělá je zkratka hraPra XI'1r ve významu Hrad pražský. U datace používá písař latinské etc., které nahrazuje první dvě čísla, a vypisuje jen desetiletí (léta etc. vosumdesátého devátého II'2r, etc. 96. IV'3v).

logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).