Osvícené a milostivé kníže pane, pane Antoníne, arcibiskupe pražský, pane milostivý.

Vaší knížecí Milosti v známost uvozujem, kderak nás správy docházejí, že by někdeří o vesnice, kderé klášteru našemu dědičně náležejí, státi měli. Jako Mokropsy, Hořejší a Dolejší, a ves Svémyslice, aby jich nějakou změnou dosáhnouti mohli. I souce té vůle, abychom jich zase dosáhnouti mohli, dali sme sobě suplikací sepsati jednu Její Milosti císařovi a druhou Jeho Milosti císařské, kderéž pro vyrozumění k přehlédnutí Vaší knížecí Milosti odsíláme.

Protož za radu a za pomoc v jednání při Jeho Milosti císařské v těch věcech Vaší knížecí Milosti a při tom za laskavou odpověd žádáme.

Judit Eibenštolerová z Eibenštolu, abatyše, i všecken konvent kláštera svatého Jiří na Hradě pražském

Osvícenému knížeti pánu, panu Antonínovi, arcibiskupu pražskému, ponížená suplikací od Judit Eibenštolerové z Eibenštolu, abatyše, i všeh[o]text doplněný editorem konventu kláštera svatého Jiří na Hradě pr[ažském]text doplněný editorem.