příklad na vinařích a na chmeleřích, ješto nedopúštějí réví ani chmelí od země hustě rosti, když chtie, aby ovoce dosti bylo a dobrého, a mají také péči lidé o hnojenie a zalévanie štěpuov. Ale tohoť nenie velmi potřebie, jediné sprva, dokudž se dřevo neujme v zemi a dokud jest mladé, neb potom se dřevo samo zhnojí, a když se ujme hluboce v zemi, má dosti vláhy. Ale většíť péče má býti o tom, aby dřevo bylo okopáno, aby dřevo nestálo v drnu, ale v kypré zemi, a tiem také ovoce se šlechtí, jako o tom i Písmo mluví, ale o tom tuto nenie příslušné psáti.
Chceš li mieti štěpnici, ješto by léta třetieho ovoce nesla, nebo prvnieho a druhého léta má květ strhán býti, vezmi měsíce března mladý strom bukový anebo březový tak tlustý jako stehno a provrtaj jej napříč rozličnými nebozezy většími i menšími a v každú dieru, větev uřeže, pevně vlož tak hluboko, jako diera jest provrtána, prvé sedra kuoru od ratolesti zduola tak mnoho, jakož jest vrtánie děr, a zamaž dobře svrchu blátem anebo jinú věcí, kterúž rúby přimazují, aby tam déšť nezašel. A tak mají diery vrtány býti jedna od druhé, jako sú špryslové v řebříku. Potom v zemi tučné udělaj jámu tak dlúhú, jako jest ten peň provrtaný, a zakopaj jej v ní zhlúbi na jeden loket, obrátě ty ratolesti doluov a nech tak, ať rostú. Pak druhým se zdá, že by ty diery měly býti vrtány až do kuory dolejší, ji neprovrtuje. Ale druzí pravie, že by mohl do konce všecko dřevo i skrze druhú kuoru provrtati. Ty pak pokus obého, a když bude po roce, vykopaj ten peň ven a mezi těmi ratolestmi pak rovně jedno od druhého přeřež ten buk anebo břiezu, a vykopaje jámy, kdežť se zdá, vsadiž každý peň ten s jeho ratolestí, jako by jiné štěpy nebo pláni vsázel.
A tak sú skonány na den svaté Lidmily léta páně tisícího pětistého osmnáctého.
