prsmi, s vysokú šlépnicí. Na duši ten bývá nevěrný, smutný, zlostný, zlost miluje, v mužském rúše chodí a nevelmi jest silný.

Králomoc jest rozkošná, krásná hvězda ku podobenství mléka bielý, dobře vlažný, neb jest horký a mokrý, u vrchním svém stavu odvlažuje zlost Hladoletovu, když vejde v okršlek Hladoletuov, pobledne, ačť [z]text doplněný editorem přirození sám jasný jest. V každém znamení stojí rok. A Králomoc činí dietě velmi výtečné, oči jasné, bradu okrúhlú, dva zuby přednie veliká, tvář bílú, červeností prochodilú, vlasy husté a dlúhé. Na duši ten bývá poctivý, skrovný, ščedrý, kratochvilný, milostivý a ctný, ten vše dobré miluje, rúcho krásné, vuoni drahú i krmě rozkošné.

Smrtonoš horký a suchý jest, a protož v svých zvláštnostech škodlivý, neb lidí strojí, aby bojovali. A z přiblížení Králomocna a Ctitele Smrtonošova škodlivost se ukrocuje. Ohnivý se ukazuje a s paprslky. V každém znamení stojí čtyřiceti dní. A Smrtonoš činí dítě na těle široké, barvy červené s malú smědostí, jako by od slunce obhořal, má málo vlasuov, oči malé, tělo nerovné a hrubé. Na duši ten bývá lstivý, chlubný, pyšný, zrádce lidský, svádce, všudy nepokoj plodí.

Slunce hvězda najsvětější, oko a osvěta našeho světa, a jest osmkrát větší nežli Země. Ptolomeus mistr praví, že sto a čtyrydcetikrát jest větší. A jiní praví, že šedesátekrát jest větší nežli Země. Jest horké a světlé, vadu na sobě trpí, lacině slůve oclipsis.cizojazyčný text Obecné jest všem, samo o sobě svietí, oblakem se zastíní, jehož též žádná hvězda sama od sebe nečiní. Hvězdy osvěcuje prostřed jiných planet. Jest nepřítel neduživýma očima, zdravému oku jest milé. Časy rozděluje, nečistými místy se nepoškvrňuje, zmrlé rozpúščé, kvítí otvírá, ovoce dozrává, prozřitedlné věci prochází, neodpočívá, páry zdvihá, léto činí, když se nám přiblíží, ale když od nás odstúpí, zimu činí. Svietí, suší, hoří, plodnost činí, černí přitahuje, zběluje. V každém znamení stojí třidceti dní a deset hodin, a tak v roce skoná běh svuoj. A Slunce