Držím se předkův mých kroje
a nedbám na cizí stroje.
Styď se rači za zlé mravy,
nevrtíce sem tam hlavy.
Vidím, že jmáš pěkné šaty,
hádám, žeʼs velmi bohatý.
Musejí tě židé znáti,
co máš od těch šatův dáti.
Slušíť pěkně i to píro,
jako by nic tvého nebylo.
Mladý: Strojím se teď do Vlach jeti,
bych tam moh nětco viděti.
Starý: Slejchal jsem od děda tvého,
že jest tam vrch všeho zlého.
Rádi vidí mladé hosti,
pokudž jmají peněz dosti,
zvláště pak bohaté pány,
stříbrem, zlatem premovány.
Mladý: Vždy tam ale nětco skusí.
Starý: S prázdným měšcem domů musí.
Mladý: Předceť já musím v Římě být,
bychť já jměl statek zastavit.
Starý: Čím pak statek zas vyplatíš,
když tam peníze utratíš?
Mladý: Půjč, stařečku, jmáš jich dosti!
Starý: Ba, nepůjčím na marnosti,
a já nachoval s těžkostí.
Mladí sobě hrubě škodí,
schované se starým hodí.
V nádherných šatech choditi,
přitom peníze nejměti,
posmívají se i děti.
Zlé jest, kde vzít, nevěděti.
Mladý: Přivezuť nětco pěkného.
Starý: Netrefí se na starého.
Hleď raději doma svého.
Nicť darmo nedají v Římě,
že jest tam nepravost, víme.
Zůstaň doma, haj své vlasti,
nedej cizozemcům krásti.
Však oni v svých zemích tobě
nedadí rozkazovat sobě,
by ty o to nejvíce stál.
Čert pak Vlachův do Čech nasral,
musíš tam jmít nevolný byt
a papeže polibit v ...
Třebas tam přijdeš o zdraví
i o duši tě připraví.
A když tam budeš frejovat,
musíš s Francouzi bojovat,
choditi s hrubou palicí,
sotva kráčet po ulici,
neb Venuše do Vlach loudí,
mnohý tam přišel o moudí.
Tak, hle, Venus svým dvořanům
platí, zvláště mladým pánům.
Neníť tam bezpečné jídlo,
přichází tam i o hrdlo.
Posmíváš se mému kroji,
jináč tě Vlaši přistrojí.
Budeš líčenej František
jako karetní svrchníček.
Toběť se tak pěkně vidí,
mně se to pak nic nelíbí.
V českém kroji byl by vážen,
ty pak chodíš jako blázen.
Famfír se za tebou vleče,
užívej českého meče,
toho rožnu nevytáhneš,
dal bychť pěstí, až se stáhneš.
Hle, já mám boty rytířské,
ty máš střevíčky kurevské.
Kdyby tvůj otec z mrtvých vstal,
sám by tě vlastní rukou sťal,
aby nedělal posměchu
sobě ni starému Čechu,
nečinil z sebe kejklíře
a zůstával v české víře.
Aby o tom jistě věděl,
by ty křivolace hleděl,
že tobě to nic nesluší
okolo hlavy frňousy.