bojím já se, že bych se s tebú do pekla dostalo, jakož teď svědčíš, že nouze v pekle z bohatcem, neb jakož velebná svátost hříšným jest tatáž k zatracení, ale dobrým k spasení, tak já, zboží, chlapuom sem k zatracení, ale pánuom k spasení, neb mě chudí nejsú hodni.“

Chudoba: „Kdož toho neví, že sme všichni lidé od Adama pošli, chlapové, jenž sme na zemi, nebešťané vysocí, páni a králi, jako napsáno je: A kralovati budou na zemi. Itemcizojazyčný text: Vy ste lid svatý, kněžstvo královské. A těmť tehdy samým zboží vysokého, nebeského jest bez hříchu požívati. Ale zde i páni, i chlapi lakomí, nebudou li se s chudobou zdieleti, než ještě budou chudinu dříti jako lev divokého vosla na poušti, zatraceni budou, aniž ty jich vyplatíš zboží, jako je psáno v Přísloví: Neodpustíť hněv jeho, aniž přijme šacunku, výplaty, mnoho darův. A čtení dí: By člověk všechen svět získal a duši své poškvrnu učinil, kterou dám odměnu za duši svú? Totiž že všeho světa zboží nestačí k výplatě jediného hřícha k smytí. A protož praví Múdrost: Blahoslavený bohatý, který jest nalezen bez poškvrny ani doufá v pokladech ani odšel po zlatě. Kto je ten? Budem jej chváliti. Neb ty, zboží, mnohé si poškvrnilo hříchy, jenž s srdce pocházející poškvrňují člověka, poškvrnilos pýchou, lakomstvím, rouháním, lakotou, smilstvem, vraždou, závistí, hněvem, leností. Jako je psáno: Z hojnosti, totiž z bohatství srdce, usta mluví. V Deutronomii psáno: Vytyl zmilelý a zpíčil se, zhrubl, ztučněl, zducmatěl, vopustil Boha, stvořitele svého.“

Buohatství: „Což pak tobě do toho? Umím li hřešiti, umím se káti. A jsem li mocný k hříchu, původ sem i ku pokání dostatečně, jako psáno v Prorocích: Králi, rada se má tobě lib: vykupuj hříchy své almužnami a nepravosti tvé milosrdenstvím chudých. Almužnyť nemohou býti než zbuoží a muoj najmohutnější láska zbožím se ozdobuje jako psáno: Kdo má statek tohoto světa a viděl by nouzi trpícího a zavřel by střeva svá, kterak láska boží jest v něm? Nébrž i skutečná láska já slovu, přikrývajíc množství hříchův, jako je psáno: Milujte ani slovy, jazykem, ale skutkem a pravdou. Ba i od časné smrti mnohé sem vyplacovala, i od věčné, jakož praví anděl: Dobráť jest modlitba s postem a s almužnami víc než zlato, poklady hromazditi. Neb almužna od smrti sprošťuje a čistíť hříchy a činí najíti věčný život. Zdaliž ty, Chudobo, co takového věčného muožeš, poněvadž ani od časné smrti muožeš vysvoboditi?“