zdařilo, skrze ženy potom za časté mnohé k těžkým pádům přivodil, skrze ženy Samsona i moudrého Šalamouna oklamal a v modlářství uvedl, nim všecku zemi nakvasil, které potom žádnými, ani králů, ani proroků prácemi zcela vykořeněno býti nemohlo. Skrze Jezábel celé království izraelské poctami modlářskými sprznil a zohavil.

Mnohé ženy opět sou bublavé, nevhodné i bezbožné, jako žena Jobova, která mu bídou jeho nejtěžší oči vytýkala a k zlořečení Bohu nabádala. (Job 2). Též i manželka Tobiášova nevhodná byla.

Mnohé opět jsou nevěrné, nehospodyňské, co manželé stavějí a shromaždují, to oni boří a rozptylují.

Ale ač jsou mnohé zlé, zlými mravy nakvašené, však zase mnohé sou dobré, svaté, šlechetné, ctnostmi nejslavnějšími ozdobené a okrášlené, jsou ozdoba a koruna manželů svých. Kteréžto ctnosti při nich jsou nad zlato, nad perly vděčnější a které je více okrašlují nežli šmaragd, šarlat nebo ani jaspis, ani kámen nejdražší tak se nestkví v očích lidských jako ty svaté ctnosti v očích božích.

Některé zajisté moudrostí sou okrášlené, jako Abigail moudrá, blázna Nábala manželka. K ní zajisté opravdově vstáhnouti se mohla slova moudrého Šalomouna v Přísl. 14 zapsaná: Žena moudrá vzdělává dům svůj. Ona právě dům Nábala, muže svého, kterýž vinnou jeho již již zahynouti a od Davida vyvrácen býti měl, moudrostí svou zachovala. Zachovala i Raab sebe i všecku čeled svou opatrností svou. Když zajisté Jericho, vlast její, vyvrácena býti měla, ona se k Bohu obrátila, víru svou vyznala, a tak sebe i své od zahynutí zprostila. A ženy některé moudrostí svou netoliko svůj dům vzdělaly, ale i celé národy a obce zachovaly, jako Debora, Hester, Judit. Z té moudrosti také ženy dobré rady nacházely a dávaly mužům, synům, přátelům, jako Debora, Chulda, matka neb bába krále Baltazara. (Dan. 5). Žena Pilátova, které když někteří zamítali, s svým zlým to činili, nebo i žen rady svůj užitek mají. Špehéři Jozue, když ženy Raab a rady její uposlechli, zachováni jsou. (Jozue 2). Naproti Pilát, když ženy své, která jej radou chvály hodnou od hříchu skrze sen odvesti chtěla, neuposlechl, zahynul.

Některé opět ženy u víře a čistotě manželské tak se stkvěly, že hrdlo, život, čest, statek pro své manžely stratiti hotové byly, Zuzanna sv. raději smrt trpěti chtěla, než by se svému manželu Joachymovi zpronevěřila.