Od světa vábený, od Boha jatý Aloizius

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. 54 F 002379, 1 f. Editoři Ochová, Natalie Charlotte, Slabý, Filip, Hejdová, Tereza (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

Při vzniku edice byla použita data z Lexikální databáze barokní a humanistické češtiny (<https://madla.ujc.cas.cz>).

<<<10<1r1v>>10>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

Uvedení pátý

Když timto spůsobem Ferdinand nebeskou cestu Aloiziovi zameziti míni, onu z boží vůle číni patrnější, neb Aloizius konec radosti na krátce trvajíci skoumaje, více si marnost oškliví. Pak otci oznamuje, že se chce markrabství zbaviti.

Uvedení šestý

Tu otec jak lahodnými slovy, tak hněvem a pohrůžkami Aloizia od takového předsevzeti odvratiti usiluje. Však vida, všelikou snážnost nadarmo býti, poroučí mu z otcovského obličeje odstoupiti.

Uvedení sedmý

Nic se z toho nermouti Aloizius, nýbrž s vroucnou k Bohu náději posilnění na modlitbě hleda, z které jak potěšený odcházi, podkáva Armenia. An tajně do knížecího domu vkročil, jenž mu k stále potupě marné slávy zmužilosti dodává.

Uvedení osmý

Což potutedlný čínův Aloizia šetřítel Theodorik vyskoumaje Ferdinanda k většímu hněvu proti jednomu i druhému ponouka, kterýžto hněv rozmahají opačené Aloiziove prosby a slze.

Uvedení devátý

Aby přísnost otcovskou k svým předsevzetím ukrotil, sám sebe nelitostivě bíčuje anjelský mládeneček. Nad tim ustrna Theodorik, jakoby o zdrávi jeho pečoval, napomina otce, že Aloizius, nerozšafným Armenia duchem veden jsa, brzy z outlého těla duši vypudi.

Uvedení desátý

Toto jak slyší Ferdinand, nevladna teměř sebou, všechen hněv obráci na Armenia. I pospícha neobyčejné věci skušenost míti chtěje. Ale když vidi o samotě Aloizia od prodloužilého mrskání se na zeď spolihajícího, začasty omdliva, pak dovoluje mu plnomocně markrabství opustiti.

Uvedení jedenáctý

Po obdrženem dovolení, z otcovského domu chvátaje, louči se posledně s Rodulfem bratrem, ne bez hojného z oboji strany slzení.

Uvedení dvanáctý

Zatim Ferdinand, opět od bolesti pro stracení Aloizia nutkan jsa, vola ho před sebe a kterého prve chlacholením nepřemluvil, znová se vynasnažuje přemoci. Nicmeně božským vnuknutím osvícený nepřemožitedlnou tuto stálost sám schváluje.

Závěrek

Radi přitomným dívákům blahoslaveného života zavčas vyvolení a předkláda pláče hodnou světa milovníkův nedbalost oným mudrce vyrčením: „Strachujete se všeho jako smrtedlní, chtivě žádáte všeho jako nesmrtedlní.“

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety a 11 měsíci; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).