všickni, kteříž tu přistojiechu, slyšeli sú hlas s nebe řkúcí: „Ukřižovaný umřel jest a pohřeben jsa vstal jest z mrtvých.“ Tehda inhed v náhle tak věrní křesťané i židé uslyšechu hlas s nebe řkúcí: „Dietě narodilo sě jest nám a zajisté hodné a spravedlivé jest, aby na nebesa vstúpilo.“ Aj, inhed v brzkosti andělé, ano všickni vidie, s nebes sstúpivše, to předrahé tělo z rukú vzeli biskupovi a do nebes s sladkým zvukem a zpievaním předuostojně nesli. Kterýžto slavný div a předuostojné znamenie mnozí z židóv [vidúce]text doplněný editorem, pokřtili sú sě a obrátili sě ku Pánu Bohu.
A když sě ten div veliký dokonal, povstav biskup učinil jest krásné kázanie tomu lidu všemu řka: „Najmilejší křesťané, nedomnievajte sě tomuto divnému a duostojnému znamení býti toliko pro tohoto žida, ale také pro bludné a nevěrné křesťany, kteřížto křesťané tento den předuostojný nehodně sú přijímali tělo Pána Jezu Krista, aby i oni skrze pokánie pravé a skrúšenie od hřiechóv svých, kteréžto sú činili, aby sě jich varovali a svého spasitele předuostojného, kterýžto spasitel náš, milý Ježíš, ráčil jest nás svú krví vykúpiti, jemužto buď čest i chvála na věky věkóv. Amen.“
Tuto sě píše div o dvú prázdnú ženú, kteréžto, vyšedše na pole, i chtěly hřiechy páchati, s kým by mohly.
Jednoho času přihodila sě divná příhoda a div veliký, v kterémž divu mají sě hřiešní pozdvihnúti a ku pokání s sebú
