[209v]číslo strany rukopisuvěci nepřibité jmenovitě byly kúpeny, zuostanúť prodávajíciemu. Opět ač by sluha rozkázaním pána svého k vykázaní končin dědiny prodané neb pochybením neb lstí viece okázal, avšak to musí přijieti, což by pán okázal.
O stezkách k vodě
Prodá li kto dno pravě také, že by příchod k vodě měl, má také i cesty k vážení vody podstúpiti. Rozkázal li by pán služebníku kterú věc jisté osobě prodati, prodal li by jinému, nežli tomu, jemuž bylo rozkázáno, prodaj nenieť stálý, poněvadž prodaj nemohl se dokonati té osobě, kteréž pán tu věc chtěl prodati.
O prodání základóv dlužníkuom vzatých
Byli li by základové prodáni od věřiteluov mocí rychtářovú, stává žaloba z kúpené věci, ač jest byla věc ta vymieněna. Pakli by tu věc lstí lacinějie dali neb prohrali, tehdy žalob ze lsti dána bývá proti nim pánu té věci. Opět ač by ten, ktož kupuje tu věc, přemožen byl, že by to kúpil skrze neopatrnost rychtáře neb poblúzením, škoda nemá býti prodávajícieho, nebo křivda, kteráž bývá kupujíciemu, prodavači nemá se přiházeti, leč by on sám kupující vymienil. A též byla li by od jiného než od rychtáře křivda, jako ač by mocí odehnán byl od vladařstvie, toť k prodavači nezři.
Opět prodá li kto dědičstvie, mohovitých věcí neodstúpí s dě[210r]číslo strany rukopisudičstvím prodaným, ačkoli ani kupující ani prodavač zmienky o takých věcech neučinili by. Zvláštnost a výmienka věcí kúpených a prodaných mají býti učiněny radějí skrze kupujícieho, nežli skrze prodavače.
O přinucení prodaje prodajných věcí
Otázka jest, muož li rychtář připuditi každého, aby prodal své věci. Odpověd: má li kto prodajné věci vyložené ku prodaji, slušně puzen bývá prodati. A nechce li mi prodati, dlužen mi jest žalobú z křivdy. Pakli by neměl věcí vyložených ku prodaji, tehda jest v tom rozdiel, nebo jest čas potřebnosti a tehda má býti připuzen, anebo nenie a tehda nemá puzen býti, nebo ižádný nenutí se bezděčně svých věcí prodati. A řečená potřebnost zvláště míní se o těch věcech, jenž se živnosti týče, t. jiedla a pitie. A znamenaj, ktož by věc prodajnú přijal, aby mzdy za to zaslúžil, tu věc jmieti bude na své péči neb nebezpečenství.
Kapitola o purkrechtiech a o jich smlúvách
Purkrechtník má zvláštní povahu smlúvy ani k nájmu ani ku prodaji se neuchylující, ale svými sliby ohrazenú, protož byl li by jaký slib při purkrechtu, to má tak mocno býti, jako by přirozená smlúva byla.
