{kterak se promlčuje žaloba z vraždy}marginální přípisek mladší rukou Když žena ani dědictvie zabitého za dlúhý čas ani křiku ani zjevného oznámenie z vraždy nečinie a mohúce ani žádného osvědčenie před súdem, že uptajíce se na vražedlníka chtěli by vedlé zpuosobu práva prožalovati, a v tom času při soudu stojiece to by zamlčali, tehdy práva svého žalovánie ztratili jsú, aniž jest potřebie tomu vrahovi z toho potom jich žalobě otpoviedati. Protož jedna vražda jako jedna pře dostatečně jednú žalobú se dokonává, dědicové také i žena zabitého od svého práva svú netbanlivostí jsú padli, nebo jako člověk to mluvě, což má zamlčeti, též zamlče to, což má mluviti, před soudem odřieká se práva svého.
Žaluje li jeden na druhého řka, že by byl příčina vraždy
Tři věci při tom bývají. Prvnie: jestliže Petr zjevně obžalován jsa z vraždy a on z toho otpoviedaje, k dosti učinění podvolil se jest na ubrmany, skrze to jest za vinného zuostal vedlé vyznánie Pavlova, vedlé zprávy práva nemóž z toho zproštěn býti, leč by strana otporná a soudce k tomu přivolili. Nebo jestliže by takové vyznánie moci nejmělo, tehda nepřítomný a ten, jenž jest z vraždy utekl, za přítomného a za vězně, žebrák za bohatého, anebo jiný v duostojenství usazený jakožto vyšší a mocnější za nižší a sprostnější osobu z vraždy a nebo z jiného těžkého k tomu podobného účinku [139v]číslo strany rukopisumohl by se vinného nazvati, pro něžto žalobník nemoha tomu dosti učiniti, spravedlnosti nemohl by dosáhnúti.
Když by dva byli vražedlníky a žaloba toliko na jednoho
Ač přietelé zabitého žalují toliko na Petra z vraždy, a učinil li by očistu lúpeže ze cti neb bezprávie vedlé obyčeje na Petra jako na jisce vinného, Petr má z vraždy odpoviedati bez otporu žaloby na Pavla, kterážto žaloba ač před Bohem byla jest spravedlivá, snad však před lidmi nemuož býti nikterakým obyčejem bez poškvrny podezřenie.
Psanec vyznaje se z vraždy sám bez žaloby duchovní pokutu trp
O tom tak zuostáno jest, že poněvadž žaloba jedné vraždy na jednoho obžalovaného a zproštěnie dostatečně se skonává, poněvadž z již řečené vraždy vedlé spravedlnosti zproštěn jest, nenie slušné, aby druhý, na něhož jest žaloba neprošla, rychtáři kterú pokutú byl vinovat, ale jestliže se zná vinen býti vraždú, takže se vyznává skrúšeným srdcem, utec k tomu se, {pokora}marginální přípisek mladší rukou ktož v duchovenství ukládá spasitedlné pokánie. Pakli by z mordu, z zlodějstva a k tomu podobného hřiechu hanebného skrze někoho naň vyznánie se stalo, přísežní pilně pomyslé, kteraký mají soud vydati.
