Věník fíkový, to jest Zastření aneb výmluva všelikého opilce…

Praha: Jiří Černý z Černého Mostu, 1588. Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AC XI 81, 1r–108r. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka

příli[104r]číslo strany rukopisušné žraní.

I peklo v ten čas, v den soudný bude potěšené, žížníce hříšných, svá usta majíc otevřené. R. Pro ožralce Pán Bůh náš mluví, to jest poznamenal prorok Izaiáš.

Běda nám bude v tu chvíli, všem lidem ožralým, kteříž sme byli nedbalí při zákoně božím. R. Za rozkoš tohoto světa, syra smrt věčná s plamenem, ouvech, zlá odplata.

Poněvadž zde v krátkém čase bídy se strachujem, pročež pak při našem kvase oné nespatřujem. R. Kteráž má věčně trvati, běda tomu, kdo se má po smrti tam dostati.

I pročež pak ještě více svědkův zde hledáme, v Starém i v Novém zákoně dosti psáno máme. R. Že Bůh miluje střídmost, nad obežralými lidmi ukážeť prchlivost.

Kteříž rá[I8v]číslo strany tisku[104v]číslo strany rukopisuno k přerozkošným hodům přistáváte a na ty, jenž nouzi trpí, zhola nic nedbáte. R. Slibuje vám Bůh z výsosti, lačněti věčně budete v pekelné propasti.

Není-liž[bx]Nwní-liž] Neniliž to proti Bohu, že přítel přítele dávní[by]dávní] dawnij čas v zdraví neviděl, potom jako tobě. R. Přes moc co do sudu leje, ledva při hrdle ostane, tak ho vyšeňkuje.

Boha v paměti nemajíc, jim to osvědčuje, že jemu štěstí i zdraví dobrého vinšuje. R. V těch slovích lhářem se činí, utrhajíc mu hánlivě, když přes moc nesplní.

Tak z tlamy Boha vypouští jako pes nevážně, chtíc, byť mu k tomu pomáhal, co jest mu ohyzdné. R. Řkouc, pomáhajžť Bůh o plnou, ačkoli tu přes moc splníš, budeš míti jinou.

Nemůžliť sám vyplniti čertových [I9r]číslo strany tisku[105r]číslo strany rukopisulíbostí, pozveť sobě tovaryšů sobě rovnych hostí. R. Řka, pomozte mi k svobodě, dnes dobrý přítel můj přišel, nevážím nic sobě.

Byť měl kopy tři i čtyry na to utratiti[bz]utratiti] vtratitj, k líbosti ho tak vypraví, až zase tratiti. R. Mnohý bude hůř než svině, toť se děje při ožralcích, na oko patříme.

Nechť takové oud Kristu těžkostí skloněný za almužnu ho požádá v malém spomožení. R. S vokřikem se naň oboří, posměch trestání božího to k tomu přiloží.

Řkouc: Daj sobě pokoj, by hanebně starou, avšak vidíš, že sem pohořel od pivováru. R. Och, netřebať žertovati, odbuď chudého[ca]chudého] chuděho poctivě, hleď ho litovati.

Kdo jest na světě tak moudrý, byť mohl vypraviti, ohavnost mrzkých ožralcův vcele, jak [I9v]číslo strany tisku

X
bxNwní-liž] Neniliž
bydávní] dawnij
bzutratiti] vtratitj
cachudého] chuděho
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).