[VIII'1v]číslo strany rukopisutolikéž i na statku strestán býti. Já pak ušetřujíc jeho starosti, též purgkmistr a konšelé milosti z Tejnce, z takového trestání[p]trestání] trestenij jsem jeho sprostila. I poněvadž on jsouc takového trestání sproštěn především ouřadem, reverscizojazyčný text[15]ve významu výpověď na sebe učinil. Dopustíc se takového nešlechetného skutku za živobytí manželky své, že po smrti jeho, aby všecken statek i se všima nábytky[16]v tomto významu se může jednat o dobytek na klášter, pro jeho takové zlé chování, připadl, pročež žádný se na to potahovati nemůže, kdež vše v knihách městeckých zapsáno jest. Já pak podle reversucizojazyčný text toho, po smrti ujmouc se statku toho, týž mateři, ne dobře zachovalý ženě, téhož sirotka všeckny nábytky jsem jí pustila, nevědouc pak, kam ona to poděla, a potomně i s sirotkem do kláštera přijala, domívajíc se, že bych je již až do smrti dochovati chtěla. Ona pak jsouc taková nestydatá žena, majíc téhož sirotka k dobrému vésti, a svou vrchnost v poctivosti míti, ke všemu zlému ji vedla, též vrchnosti své se protivila a z poddanosti[q]poddanosti] poddanisti vynímati chtěla. Takže pro ty její zlé činy a chování při klášteře sem ji trpěti nemohla, nebo ona mi vždycky téhož sirotka z kláštera loudíc, i nejsouc proti tomu, poněvadž ona mateř její žádostiva byla toho, propustila sem ji[r]ji] gim z kláštera, ale cožkoliv tomu sirotku jeho spravedlivého náležeti bude, tehdy jemu to dokonce nezhyne, ale podle spravedlnosti dáno bude. [VIII'2r]číslo strany rukopisuAč kdyby se komu uctivě a náležitě, jak na dobrou a poctivou ženu, její matka chovala, tehdy bych jí vždy nějakou křesťanskou lásku prokázati chtěla, ale do konce s žádnou uctivostí toho při mně nevyhledává. Co se pak dobytka dotýče, žádný vlastní jeho dobytek nebyl, nežli jedině zádušní nájemný. Já jej sama takový dobytek ujmouc, z takovýho dobytka k záduší plat dávám, v čemž všickni kostelníci o tom vědomost mají. Což aby on dotčený nebožtík Kryštof měl někomu něco kšaftovati, toho se dokonce nic nenachází. Což sem Vaší knížecí Milosti v známost uvésti nepominula, v čemž mi dokonce za zlý míti neráčíte, nebo se to bez příčiny do konce neděje. S tím [se]text doplněný editorem Vaší knížecí Milosti u[s]u] w Pána Boha všemohoucího v jeho božskou ochranu poručena činím.

Datum v klášteře tejneckým 26. November Anno Dominicizojazyčný text 1609.

Voršila Tachovská z Tachova, abatyše kláštera tejneckého