Modlidbu svú Vaší knížecí Milosti vzkazuji, nejdůstojnější a osvícený kníže pane, pane arcibiskupe pražský, pane otče duchovní[j]duchovní] duchowjj, mně v Pánu Bohu laskavý, Vaší knížecí Milosti na všemohoucím Pánu Bohu žádám svými nehodnými modlidbami zdraví a v něm jiného všeho dobrého etc.cizojazyčný text

Psaní Vaší knížecí Milosti, kteréž mi dodáno v outerý po Křížové neděli[6]11. května 1602, jež ste k žádosti Linharta Cihláře a Balcara, poddaných Vaší knížecí Milosti, učiniti ráčili, nač by se vztahovalo z něho sem i s přiležící suplikací vyrozuměla, kderak že by manželkám jejím na gruntech klášterských po nějaké sestře jich jim spravedlnost náležela. I nemohu rozuměti, kdo by to tý manželky jich byli a po kom by jim taková spravedlnost náležela, poněvadž toho ničehož[k]ničehož] ničehohož v též své suplikací nedokládají. A kdyby se co tohokoli vyhledati mohlo a kderým Vaší knížecí Milosti poddaným jaká spravedlnost náležela komužkoli, neřku-li na připsání, ale na poručení Vaší knížecí Milosti bych učiniti a jim takové spravedlnosti propustíc vydati, poručiti chtěla. S tím Vaší knížecí Milosti Božské ochraně poručena činím.

Datum v klášteře tejneckém den vstoupení Pána Krista léta 1602[7]16. května 1602.

Za vaší knížecí Milost na modlidbách trvající,

Voršila Tachovská, abatyše kláštera tejneckého