mysli.Nepřito[168r]číslo strany rukopisuvařišuj se lehkým osobám ani přiměšuj se marným. Varuj se těch, kteřížť hotovi sú k hřiechu, ale drž se radějí těch, kteřížť sú ctnostného života, neb veliká ohyzda jest přídržeti se zlých. I lepšie jest zlých nenávist, nežli tovařistvie.

Zavieraj uši své od nešlechetných řečí, neb marná řeč brzo poškvrní člověka mysl. A což kto rád miluje, ten to rád činí. Z tvých úst nevychoď žádná řeč ohyzdná, neb řeč marná jest znamenie lehkého svědomie a obyčeje člověka jazyk ukazuje. Uč se skrovně mluviti, ne cožkolivěk chceš, ale coť potřebie jest. Viz, kdy máš mluviti a kdy mlčeti. Což [168v]číslo strany rukopisumluvie lidé tajného mezi sebú, nežádaj toho věděti. Ani pečuj o to, cožť potřebie nenie. Každého lživého varuj se nade všecko. Nebuď lehký v řeči ani v skutku.

Dieš li komu co, to drž, nebo slib v dluh se zavazuje. Ale ve zlém slib muož proměněn býti. Chceš li stálý člověk poznán býti, cožť kto z viery tajného povie, žádnému toho neprav.

Když chceš kterú věc počieti, pomysl prvé na to, a což by mělo stalého býti, žádaj k tomu rady, a tak zkuse, tepruv učiň. Neb převeliké věci lepšie jest prodlenie času nežli brzký skutek. V dobrém počatém nebuď rozpačen ani dobrému buď odporen.

Měj staršie [169r]číslo strany rukopisuv čest po vše časy, aby od nich zase ctěn byl. Starších poslušen buď v dobrém, a zvláště rodičóv, totiž otce a matky. Nečiň se roven vyššiemu ani s nimi zacházej. Zachovaj skrovnost ve všech věcech a varuj se přielišnosti, neb i v dobrých věcech má skrovnost zachována býti. Neb všecky věci, kteréž jdú prostředkem, a časem užitečné sú. A dobré věci neskrovným obyčejem kaženy bývají. Viz, kdy co dobrého počneš, kterak skonáš. Nechval dne od východu slunce, ale od západu. Ke všemu obyčej zachovaj, předlož řád před obyčej.

Budeš li súdcí volen, suď pravě. [169v]číslo strany rukopisuA když která pře přijde na tě poddána, budeš snažně se na ni ptáti, aby spravedlivě rozeznal. Nebuď kvapný k rozsúzení. A tak buď tobě chudý jako bohatý, bez přijímanie osob i bez milovánie daruov, neb darové oslepují člověka. A když dokonáš súd, nehleď za to odplaty zde, ale zachovaj k budúciemu času, kteráž se hodí na věky. A po soudu nauč se lidi mířiti, ať se nebudú na potkání kyseliti. A té pře, kteréž by nemohl rozsúditi, pravě nesuď, ale podaj na jiné právo. Súdem, kterýmž súditi budeš jiné, sám jej trp, neb kterúž měrú měřiti budeš, túžť zase odměřeno bude.

K radě dobuď sobě lidí k tomu hod[170r]číslo strany rukopisuných,