Modlitbu svú Vaší Milosti vzkazuji, urozený pane, pane Volfe, a nejvyšší pane písaři Království českého, pane mně v Pánu Bohu[a]Bohu] Buohu milostivě příznivý, zdraví i jiného všeho dobrého Vaší Milosti i s Její Milostí paní manželkú, Vaší Milosti s konventem svým věrně bych ráda přála. Vaší Milosti oznamuji, že jest mi bylo oznámeno těchto dní minulých, že jste Vaše Milostpány komisaře vyslati měli, čehož sem očekávala, což se tý Machový z Hříškova, kmetičny naší, dotýče a těch lidí, kteříž sou po tom nebožtíkovi Machovi, člověku našem, brali a nenáležitě v grunty naše vkračovali tak, jak Vaší Milosti všecko prvé oznámeno jest. Čím jest to sešlo, že ste těch pánuov komisařuov ty dni vyslati neráčili, toho nevím. Protož Vaší Milosti za to prosím, že na to neráčíte zapomínati, aby se to vykonati mohlo tak, jakž ste mi, Vaše Milosti, oznámiti ráčili. Když sem před Vaší Milostí v komoře stála, abych věděla k tejmž osobám pro takový nepořádný věci jak se zachovati, za radu Vaší Milosti pokorně prosím. A kdybyšte ráčili ty pány komisaře vyslati, Vaše Milosti, prosím, že mi před tím oznámiti ráčíte, abych se věděla čím spraviti, a ty osoby, aby taky k tomu dni obeslány byly.
Což se pak Vávry a manželky jeho dotýče o prodání statku, jakž ste mi, Vaše Milost, z komory psáti ráčili, že bych[b]bych] by něco vejše ten statek prodati měla a že bych[2]zapsáno dvakrát, druhý výskyt je škrtnutý písařem téhož jistého kupce přijíti nechtěla. Toto Vaší Milosti oznamuji, že jest ke mně nějaký člověk přišel, žádajíc, abych mu toho trhu přála, nemajíc žádného vejhostu ani zachování, i s tý příčiny sem ho odbyla, když jest mi toho neukázal, ani svobodnej byl a kde jest byl, že se jest dobře choval. A z týto také příčiny, že jest mi pan Václav Míčan[3]člen rodu Míčanů z Klinštejna, kteří měli v držení Žerotín, Panenský Týnec a další drobné statky převážně v severních Čechách vzkázal i ona sama Vávrová, abych ten statek od ní ujala v tom šacunku, anebo někdo jinej, že jej pustiti chce, i protož já na tom sem, že jej ujíti chci a za to Vaší Milosti prosím, ať panu Václavovi Míčanovi od Vašich Milostí psaní učiněno. Ať závdavek vezme a pan Míčan kmetičnu svou milou vopatří, poněvadž jest mi vzkázal, že o grunty mé nestojí, aby na nich býti měla. Račtež tomu porozuměti, jací sou tu obmyslové, jak sou toho kupce našikovali, aby se jim další prodlení dálo a aby mi tu někoho vstrčili, ktož by se jim líbil a na nich protivenství aby činil, jakžto i oni Vaší Milosti věrný, že toho na nás dopustiti neráčíte. Než ať závdavek svuoj vezmú, a předce se z kruntuov našich stěhují, poněvadž sou mi vzkázali, že mi jej v tom šacunku pustiti chtí. S tím se vším se Vaší Milosti porúčím a za milostivou odpověď Vaši Milost prosím, kterouž bych se spraviti mohla. Datumcizojazyčný text v sobotu po svatým Stanislavu léta etc.cizojazyčný text 50.[4]10. května 1550
Dorota z Krumlova, abatyše kláštera tejneckého
