Též, milostivý králi, téhož poddacího vrbenského kostelníci od několika let žádného řádného počtu sou neučinili z důchoduov a po nejednom napomenutí mém činiti zanedbávají. Za to prosím pokorně, že ráčíte psaním Vaší Milosti rozkázati pánuom týchž kostelníkuov, učiniti, aby je, kostelníky, skutečně k tomu přidrželi, aby počty činili. A což by se našlo, ješto by k záduší náleželo, to aby tu obsazeno bylo, neb jest tomu rozuměti, že sami sebú některých sum peněz užívají a k svému užitku obracejí, kteréžto kostelníky, zejména Vaší Milosti královské a čí lidé sou, odsílám.

Také Vaší Milosti královské k paměti přivozuji, že jest předešle o to ode mne Vaší Milosti královské suplikací podaná, a žádný odpovědi dáno mi není. Protož za milostivé opatření a dopomožení se vší pokorú a pro Boží odplatu prosím.

Vaší královské Milosti

Já, chudá a poníženě poddaná,

Dorothea z Krumlova, abatyše s konventem kláštera tejneckého