[63v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceR11,13 Neb vám pravi, pohanóm: Kterak dlúho já sem pohanský apoštol, službu mi činiti budú, R11,14 zda bych kterak k následování zbudil tělo mé a spasení abych učinil některé z nich. R11,15 Neb poněvaž zatracenie jich smířenie jest světa, kterés přijetie, jedné život z mrtvých? R11,16 A pakli obět svatá, tehdy i podstata. A jest li kořen svatý, tehdy i ratolesti. R11,17 A pakli někteří s ratolestí slomeni sú, ale ty, když[198]když] kdys rkp. byl planú olivú, vštiepen si mezi ně a tovařiš kořene a tučnost olivy učiněn si. R11,18 Neroď se chlubiti proti ratolestem. A pakli se chlubíš, ne ty kořene nenes, ale kořen tě. R11,19 Tehda dieš: Slomeny sú ratolesti, abych já vštiepen byl. R11,20 Dobře, pro nevěru slomeni sú, ale ty věrú stojíš. Neroď vysoko smysliti, ale boj se. R11,21 Neb poněvaž buoh přirozeným ratolestem neodpustil, aby snad i tobě neodpustil. R11,22 Protož viz dobrotu i ukrutnost boží: nad těmi zajisté, ješto sú padli, ukrutnost, ale nad tebú dobrotu, ač zuostaneš v dobrotě, jinak i ty vyřezán budeš. R11,23 Ale oni nevostanulí v nevěře budú vštiepeni, neb mocný jest buoh opět vštěpiti je. R11,24 Neb poněvaž ty z přirozenie vyřezán si plané olivy a proti přirození štiepen si v dobrú olivu, čím viece tito podlé přirozenie vštiepeni budú v svú olivu.
R11,25 Neb nechci, byste nevěděli, bratřie, tajemstvie tohoto – abyšte nebyli sami sobě múdří –, že slepota strany přihodila se v Izraheli, dokudž by plnost pohanuov nevešla, R11,26 a tak vešken Izrahel aby spasen byl, jakož psáno jest: Vyjdeť z Siona, jenž vytrhne a odvrátí nemilostivost od Jákoba. R11,27 A to jim ode mne svědectvie, když odejmu hřiechy [b]označení sloupcejich, die pán. R11,28 Podlé čtenie zajisté nepřietelé pro vás, ale podlé vyvolenie najmilejší pro otce. R11,29 Bez pokánie zajisté sú darové i povolánie[199]povolánie] powalanie rkp. božie. R11,30 Neb jakož někdy i vy věřili ste bohu, ale nynie milosrdenstvie došli ste pro jich nevěřenie, R11,31 tak i tito nynie nevěřili sú, pro vaše milosrdenstvie došli. R11,32 Neb zavřel jest buoh všecky věci v nedóvěře, aby se nade všemi smiloval. R11,33 Ó vysokosti bohatstvie múdrosti a uměnie božieho, kterak neobsáhli sú sudové jeho a nestihlé cesty jeho. R11,34 Neb kto jest poznal smysl páně aneb kto rádce jeho byl R11,35 aneb kto první dal jemu, a odplaceno bude jemu? R11,36 Neb z něho a skrze něho a v něm sú všecky věci, jemužto čest a sláva na věky věkuov, amen.
XII.
R12,1 Protož prosím vás, bratřie, skrze milosrdenstvie božie, abyšte vydávali těla vaše, obět živú, svatú, bohu líbeznú. Rozomná buď služba vaše, R12,2 a neroďte se přirovnávati tomuto světu, ale obnovujte se v novotě smysla vašeho, abyšte zkusili, která by byla vuole božie dobrá a dobře líbezná a dokonalá. R12,3 Neb pravím skrze milost, kteráž dána jest mně, všem, ješto sú mezi[200]mezi] meży rkp. vámi, ne viece smysliti, než má smyšleno býti, ale smysliti k střiezlivosti, a každému, jakož rozdělil buoh mieru viery. R12,4 Neb jakož v jednom těle mnoho úduov máme, a všickni údové ne týž skutek mají, R12,5 tak mnozí jedno tělo sme v Kristu, ale každý jeden druhého údové. R12,6 Protož majíce rozličná obdarovánie podlé milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctvie podlé rozomu viery, R12,7 buďto posluhovánie v posluhování, buďto kto učí, v naučení, R12,8 kto napomíná, v napomínaní,
