[35v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcese nám ve jméno tvé.“ L10,18 I vece jim: „Viďal sem šatana jako blesk s nebe padajícieho L10,19 a dal sem vám moc tlačiti na hady a na štíry i na každú moc nepřietele, a nic vám neuškodí. L10,20 Ale však neroďte se radovati v tom, že se vám ďáblové poddávají. Ale radujte se, že jména vaše napsána sú v nebesiech. L10,21 V tu hodinu zradova se Ježíš v duchu svatém a řekl: „Děkujiť tobě, otče, pane nebe i země, žes skryl tyto věci od múdrých a opatrných a zjevils je maličkým. Ovšem, otče, neb tak líbilo se jest před tebú: L10,22 všecky věci dány sú mi od otce mého, a nižádný nevie, kte by byl syn, jedné otec, a kto byl otec, jedné syn, a komuž bude chtieti syn zjeviti.“ L10,23 A obrátiv se k učedlníkóm svým, řekl jest: „Blahoslavené oči, jenž vidie, které věci vy vidíte. L10,24 Neb pravím, že mnozí proroci a králové chtěli sú viděti, které věci vy vidíte, a neviděli sú a slyšeti, které věci vy slyšíte, a neslyšeli sú.“
L10,25 A aj, jeden v zákoně učený povstal, pokúšeje jeho a řka: „Mistře, co činie život věčný, obdržím.“ L10,26 A on řekl: „V zákoně co psáno jest, kterakť čteš?“ L10,27 A on odpověděv, řekl jest: „Milovati budeš pána boha tvého ze všeho srdce tvého a ze všie duše tvé a ze všech mocí tvých a ze všie mysli tvé a bližnieho tvého jako sám se. L10,28 I řekl jemu Ježíš: „Právěs odpověděl, to čiň a živ budeš.“ L10,29 Ale on chtě se spravedliva učiniti, řekl jest k Ježíšovi: „A kto jest mój bližní?“ L10,30 A vzezřev zhuoru Ježíš, řekl jest: „Člověk jeden sstupováše od Jeruzaléma do Jericho i upadl mezi lotry, kteřížto také oblúpili sú jeho, a rány vzloživše, odešli sú, odpolu živa nechavše. L10,31 I přihodilo se jest, že kněz jeden sstupováše túž cestú a uzřev, pominul jest jej. L10,32 Též i jáhen když byl podlé města a viďal, [b]označení sloupcepominul jest. L10,33 Ale samaritán jeden cestu čině, přijide podlé něho a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest, L10,34 a přiblíživ se, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovádko své, nesl jej do chléva a péči o něm měl. L10,35 A druhý deň vyňal dva penieze, dal chlévníkovi a vece: „Péči o něm měj. A což koli nadto viece vynaložíš, já když se zase vrátím, navrátím tobě. L10,36 Ktoť se z těch tří zdá, že byl bližní, toho, ješto upad mezi lotry?“ L10,37 A on řekl: „Který jest učinil milosrdenstvie nad ním.“ I vece jemu Ježíš: „Jdi i ty, učiň též.“
L10,38 I stalo se jest, když jdiechu, a on vjide do jednoho hrádku, a žena jedna Marta jménem přijala jest jeho do domu svého, L10,39 a té bieše sestra jménem Maria. Kteráž také sedieci podlé noh páně, poslúcháše slova jeho. L10,40 Ale Marta pilna bieše při častém posluhování, kterážto stála a řekla: „Pane, nenie li tobě péče, že sestra má opustila mě samu slúžiti. Protož řci jie, ať mi pomuož.“ L10,41 A odpověděv řekl jest jie pán: „Marta, Marta, pečliva jsi a rmútíš se při mnohých věcech. L10,42 Jistě jednohoť jest potřebie, Maria, najlepší stránku vyvolila, kteráž nebude odjata od nie.“
XI. kapitola
L11,1 I stalo se jest, když bieše na jednom miestě modléše se, řekl jeden z učedlníkuov jeho k němu: „Pane, nauč nás modliti se, jako jest i Jan učil učedlníky své.“ L11,2 I vece jim: „Když se modlíte, řiekajte: „Otče, osvěť se jméno tvé, přiď královstvie tvé. L11,3 Chléb náš vezdajší daj nám na všaký den L11,4 i odpusť nám hřiechy naše, jako o my odpúštieme všakému vinníku našemu. A neuvoď nás u pokušenie.“ L11,5 I vece k nim: „Kto z vás bude mieti přietele a pójde k němu o puolnoci, a die jemu: Přieteli, pójč mi tří chlebuov, L11,6 neb přietel muoj přišel jest s cesty ke mně, a nemám, co bych
