v prorociech: A budú všickni učiti se od boha. Každý, ktož jest slyšal od otce a naučil se, příde ke mně. J6,46 Ne že by otce viďal, jedné ten, jenž jest od boha, tenť jest viděl otce. J6,47 Věrně, věrně pravi vám, ktož věří v mě, máť život věčný.
J6,48 Jáť sem chléb života. J6,49 Otcové vaši jedli sú mannu na púšti a zemřeli sú, J6,50 tento jest chléb s nebe sstupující, aby neumřel, ač by kto z něho jedl. J6,51 Já sem chléb živý, jenž sem s nebe sstúpil. J6,52 Ač kto jiesti bude z tohoto chleba, živ bude navěk. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest za život světa.“ J6,53 Protož vadiechu se Židé vespolek řkúce: „Kterak tento muož nám dáti tělo své k jedení?“ J6,54 Tehda řekl jim Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, nebudete li jiesti těla syna člověka a píti jeho krve, nebudete mieti života v sobě. J6,55 Ktož jie mé tělo a pie mú krev, máť život věčný a já vzkřiesím jej v najposlednější den. J6,56 Neb tělo mé právě jest pokrm a krev má právě jest nápoj. J6,57 Ktož jie mé tělo a pie mú krev, ve mně přebývá a já v něm. J6,58 Jakož poslal mě živý otec a já živ sem pro otce, a ktož jie mě, i on živ bude pro mě. J6,59Tento jest chléb, jenž s nebe sstúpil, ne jako otcové vaši jedli sú mannu a zemřeli sú. Kto jie tento chléb, živ bude na věky.“
J6,60 Tyto věci pravil jest v škole uče v sobotu v Kafarnaum. J6,61 Protož mnozí slyšiece z učedlníkuov jeho, řekli sú: „Tvrdá jest toto řeč, kto ji muož slyšeti?“ J6,62 Ale věda Ježíš sám u sebe, že by reptali z toho učedlníci jeho, řekl jest jim: „Toto vás horší. J6,63 Protož když uzříte syna člověka vstupujícieho, kdež bieše prvé? J6,64 Duch jest, jenž obživuje tělo, neprospievá ničehuož. Slova, kteráž já mluvil sem vám, duch a život sú. J6,65 Ale sú někteří z vás, ješto nevěřie.“ Neb vědieše od počátka Ježíš, kto byl věřící a kto by měl zraditi jeho. J6,66 I pravieše: „Protož sem řekl vám, že žádný nemuož přijíti ke mně, leč jemu dáno bude ot otce mého.“ J6,67 Z toho mnozí z učedlníkuov jeho odešli sú zpět a již nechodiechu s ním. J6,68 Tehda řekl Ježíš ke dvanácti: „Zdali i vy chcete odjíti?“ J6,69 Tehda odpověděl jemu Šimon Petr: „Pane, k komu pójdeme? Slova života věčného máš J6,70a my věříme a poznali sme, že ty si Kristus, syn boží.“ J6,71 Odpověděl jim Ježíš: „Však já dvanácte sem z vás vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.“ J6,72 Ale to pravieše o Jidášovi Šimona Škariotského, neb ten mějieše zraditi jeho, kterýž bieše jeden ze dvanácti.
Kapitola VII.
J7,1 Potom pak chodieše Ježíš do Galilee, neb nechtieše choditi do Židovstva, protože hledáchu ho Židé zabiti, J7,2 a bieše blízko den sváteční židovský stánkuov. J7,3 I řekli sú jemu bratřie jeho: „Otejdi odsud a jdi do Židovstva, aby i učedlníci tvoji viděli skutky tvé, kteréž činíš, J7,4 nižádný zajisté v skrytě nic nečiní, ale hledí on najevu býti, poněvaž tito věci činíš, zjev se samého světu.“ J7,5 Neb ani bratřie jeho věřiechu v něho. J7,6 Tehda die jim Ježíš: „Čas mój ještě jest nepřišel, ale čas váš vdycky jest hotov. J7,7 Nemuož vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí, neb já svědectvie vydávám o něm, že skutkové jeho zlí sú. J7,8 Vy vstupte ke dni svátečniemu tomuto, ale já nevstúpím ke dni svátečniemu tomuto, neb čas mój ještě se nenaplnil.“ J7,9 To když povědě on, zuostal jest v Galilei. J7,10 Ale když vstúpichu bratřie jeho, tehdy i on vstúpil jest ke dni svátečniemu ne zjevně, ale jako tajně. J7,11 Protož Židé hledáchu
