[77v]číslo strany rukopisuAle tato chudá vdovička vše, což jest jměla, poslední svú ztravu ofěrovala.“[227]L 21,2–4 Ten den vešken svaté neděle Ježíš v chrámě mnoho divóv činil, nemocné uzdravil, běsy vyhonil, budúcie věci přědpověděl.
Když sě v Jeruzalemě toho dne opozdil, ižádný jeho ani apostolóv nepozval, neb tak bieše zapověděno od starost i od židovských kněží, aby mu i krópě vody nepodali. Protož toho večera musil sě i s ápostoly do Betanie vrátiti a tu sě u Lazaře a u Marije Magdalény a u Marty s ápostoly pokrmiti. Tu ostal přes noc i s apostoly.
O proklatém fíkovém dřěvu, ješto uschlo
Nazajitřie u pondělí do božieho sě chrámu vrátil. A tu jdúc, na cěstě zachtělo sě jemu jiesti i uzřěl jest jedno dřěvo fíkové, ano krásným listím obrostlo, a ovocě nic nenesieše. Prozlořěčil to dřěvo, tak k němu řka: „Viec sě na tobě ovoce neurázěj na věky!“ A jakž to vecě, tak to dřěvo fíkové uschlo. Tomu sě diviece učenníci, kak by to dřěvo brzo usvadlo, otázali jeho a řkúc: „Mistře, proč jest toto dřěvo tak brzo uschlo?“ Jimžto on otpověděl a řka: „Zajisté pravi vám, budete li jmieti vieru a v tej sě nebudete chybati, netolik o tom dřěvě fíkovém, ale byšte řekli hoře, vrz sě u moře, a to sě inhed stane. A cokoli budete prositi na modlitbě věřiece, to vám dáno bude.“[228]Mt 21,18–22
Na tom jest dal Spasitel na některé lidi jisté podobenstvie, neb skrzě to dřěvo krásným listím obrostlé znamenají sě všickni, ješto o bozě a o spasitedlných věcech krásně mluviti umějí, a svými skutky ot dobrých sě skutkóv vzdalijí. A když ot boha vláščím znamením obmyslné na své
