[41v]číslo strany rukopisucožto, ež vidíš mrvu v uoku bratra svého, točíš bližnieho svého, a trámu dřeva velikého v svém oku nevidíš ani znamenáš? Anebo tak dieš svému bližniemu: Ponechaj, ať vynmu mrvu z oka tvého, ano trám v tvém oku jest? Ba, licoměrníče, točíš ty, ješto jiné zpravuješ, a sebe nepolepšíš. Vyvrz prvé trám z oka tvého a tehdy teprv uzříš, kak vyvrci mrvu z oka bratra svého. Neroďte svaté věci dáti psóm, ani sypte drahého kamenie přěd vepřě, aneboť potlačie jě nohami svými a obrtnúce sě zsápají vámi. Proste, aby vám dáno, potlucte a bude vám otevřěno, nebo všeliký, jenž prosí, ten béře, a ktož hledá, ten nalézá, a ktož tluče, tomu bude otevřěno. Anebo který ten z vás člověk jest, na němžto když by syn chleba poprosil, a zdali mu otec miesto chleba kamene podá? Pakli na něm ryby poprosí, a zdali mu hada miesto ryby podá? Takež vy, jsúce zlí, točíš v křehkém tělesenství, to znáte, ež slušie dobrým darovati syny své, točíš ale ne zlým, velím viece buoh Otec váš, jenžto v nebesiech jest, dá dobré všěm, jížto jeho prosie. A to vše, ješto chcete, aby vám lidé učinili, to vy lidem čiňte. Neb toť jest dávné právo i prorokové psanie. Venděte skrzě súžená vrata, nebť jsú široká vrata a obšírná cěsta, ještoť vede na zatracenie, a mnozí jsú, ješto jdú skrzě ně. Ó, kak jsú úzká vrata a úzká cěsta, ješto vede do věčného života, a málo jest jich, ješto ta vrata nalézají! Vystřiehajte ot falešných prorokóv, jížto k vám jdú v ovčiem rúše, ale vnitř jsú vlcie chvácějící. Ot jich plodu, točíš ot jich skutkóv, poznáte