lisici a vzvedl věži uprostřed nie, a poručil ji vinařóm a daleko odšel jest. Mt21,34 A když se bieše přiblížil čas ovocí, posla sluhy své k vinařóm, aby vzěli ovoce jejie. Mt21,35 A vinařie popadše sluhu jeho, jiného zmrskali, jiného zabili a jiného ukamenovali. Mt21,36 Opět posla jiné sluhy své, prvních větčie, i učinichu takež jim. Mt21,37 Najposléze posla syna svého k nim řka: Snad se budú styděti syna mého. Mt21,38 A vinařie uzřevše syna vecechu mezi sebú: Tentoť jest dědic, poďme, zabieme jej, a budeme mieti jeho dědičstvie. Mt21,39 A popadše jej, vyvrhli sú jej z vinice a zabili sú. Mt21,40 Protož když příde pán, co učiní vinařóm těm?“ Mt21,41 Vecechu oni jemu: „Zlé zle zatratí a vinici svú poručí jiným vinařóm, kteříž dadie jemu požitek časy svými.“ Mt21,42 Vece jim Ježíš: „Nikdy ste nečtli v písmách: Kámen, jímžto vzhrzěli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelnú; ot pána učiněno jest toto a jest divné v očích vašich? Mt21,43 Protož pravi vám, že otjato bude od vás králevstvie božie a bude dáno lidu činíciemu ovoce jeho. Mt21,44 A ktož padne na ten kámen, zlámá se, a na kohož padne, zetře jej.“ Mt21,45 A když uslyšechu kniežata kněžská a zákonníci podobenstvie jeho, poznachu, že o nich mluvieše. Mt21,46 A hledajíce ho držeti, báli sú se zástupóv, neb jako proroka jej mějiechu.
Kapitola XXII.
Mt22,1 A odpověděv Ježíš, vece opět u podobenstvích jim řka: Mt22,2 „Podobno učiněno jest králevstvie nebeské člověku králi, jenž jest učinil svatbu synu svému. Mt22,3 A poslal jest sluhy své volat zvaných na svatbu, a nechtěli sú přijíti. Mt22,4 A opět poslal jest jiné sluhy řka: Pravte zvaným: Aj, oběd mój připravil sem. Býkové moji a ptáci domácí zbiti sú a všecky věci připraveny sú, poďte na svatbu. Mt22,5 A oni zmeškali sú a odešli sú, jiní do vsi své a jiní na kupečstvie své. Mt22,6 A jiní zjímali sú sluhy jeho a haněními ztrápené zbili sú. Mt22,7 A král když jest uslyšal, rozhněval se jest a poslal zástupy své i zatratil jest vražedlníky ty a město jich zapálil. Mt22,8 A řekl jest sluhám svým: Svatba jistě připravena jest, ale kteří zváni [biechu]text doplněný editorem[183]biechu] erant lat., nebyli sú hodni. Mt22,9 Protož jděte na východ cest, a kteréž kolivěk naleznete, volajte na svatbu. Mt22,10 A vyšedše sluhy jeho na cesty, sebrali sú všecky, kteréž sú nalezli, zlé i dobré, a naplněna jest svatba sedících. Mt22,11 I vjide král, aby spatřil sedície, a uzřel jest tu člověka neoděného rúchem svatebným. Mt22,12 I řekl jest jemu: Přieteli, kterak si sem všel, nemaje rúcha svatebnieho? A on oněmě. Mt22,13 Tehdy vece král sluhám: Svěžte nohy jeho i ruce, puste ho v temnosti zevnitřnie, tu bude pláč a škřehot zubóv. Mt22,14 Neb mnozí sú povoláni, ale nemnozí vyvoleni.“
Mt22,15 Tehdy odšedše zákonníci, v radu sú vešli, aby popadli Ježíše v řeči. Mt22,16 I poslali sú jemu učedlníky své s Erodesovými řkúce: „Mistře, viemy, že pravdomluvný si a cestu boží u pravdě učíš a nenie tobě péče na nižádného, neb nehledíš osoby lidí. Mt22,17 Protož pověz nám, co sě tobě zdá: Slušie li dan dáti ciesaři, čili nic?“ Mt22,18 A poznav Ježíš zlost jich, řekl jest: „Co mne pokúšiete, pokrytci? Mt22,19 Ukažte mi peniez platný.“ A oni dali sú jemu peniez. Mt22,20 I vece jim Ježíš: „Čí jest tento obraz a napsánie?“ Mt22,21 Řkú jemu: „Ciesařovo.“ I řekl jest jim: „Protož dajte ciesařovi ty věci, které sú ciesařovy, a které sú božie, bohu.“ Mt22,22 A uslyševše diviechu se tomu a opustivše jej odjidechu.
Mt22,23 V ten den přistúpichu k němu saducei, kteřížto řkú, by nebylo z mrtvých vstánie, a otázali sú jeho Mt22,24 řkúce: „Mistře, Mojžieš jest řekl: Umře li kto nemaje syna, aby pojal bratr jeho ženu jeho a zbudil siemě bratru svému. Mt22,25 I biechu u nás sedm bratróv, a první ženu pojav, i umřel jest nemaje semene, ostavil ženu bratru svému. Mt22,26 Též i druhý i třetí až do sedmého. Mt22,27 A posléze všech umřěla jest žena. Mt22,28 Protož když z mrtvých vstanú, čie to žena bude z sedmi? Neb všichni měli sú ji.“ Mt22,29 Tehdy odpovědě Ježíš vece jim: „Blúdíte, neumějíc písem ani moci božie. Mt22,30 Neb z mrtvých vstanú, ale nebudú se pojímati ani vdávati, ale budú jako anjelové boží v nebi. Mt22,31 A o zkřiešení z mrtvých nečtli ste, co jest pověděno od boha řkúcieho vám: Mt22,32 Já sem bóh Abrahamóv, buoh Jakubóv a buoh Izákóv? Nenie buoh mrtvých, ale živých.“ Mt22,33 A uslyševše zástupové, diviechu se učení jeho.
Mt22,34 Tehdy zákonníci uslyševše, že by mlčenie uložil saduceóm,
