Počínají se práva města Pražského a najprv o konšelech, kterak se mají v radách mieti, a to takto:
Najprvé, že všelikaký konšel má poslušen býti purgmistra a purgmistr má pilně znamenati, aby všelikého konšela na řečech, na poselstvích i na jiných přech i věcech, kteréž se rady dotýčie neb dotknúti mohly, tak mnoho nutil k práci jakožto druhého, aby on jednoho nepřetáhl nebo nepřevýšil mimo druhého, ale aby jeden tak mnoho práce nesl a měl jako druhý.
O mluvení
Potom nižádný konšel v radnie jistbě, když lidé, kteříž k radě nepříslušejí, před nimi jsú, mluviti má před purgmistrem, jestliže by jemu purgmistr přikázal mluviti, nebo že by jeho prosil, aby mluvil. Ktož by pak mluvil v radě bez přikázanie a prosby purgmistrovy, ten má šest haléřóv jmě pokuty purgmistrovi dáti i jiným konšelóm. A jestliže by purgmistr nebyl pilen té pokuty dobývanie, tehda jim ji sám dáti a zaplatiti má. O témž čti.
Také nemá nižádný konšel s obecným člověkem v radnie jistbě mluviti; ale má li on s kým mluviti, má od purgmistra odpuštěnie vzieti a má z radné jistby vystúpiti, a s tiem jistým má mluviti a pak zase do rady přijíti. Jestliže by pak kto v radné jistbě mluvil, ten má šest haléřuov pokuty jmě dáti a položiti.
